#nesmrtelnost

iki ayrı yüz fotoğrafını yan yana koyduğunda, onları birbirinden ayıran ne çok şey olduğunu görüp şaşırırsın. ama iki yüz yirmi üçü birden karşına serilince, bir anda gördüğünün sadece tek bir yüzün çok sayıda çeşitlemesi olduğunu ve birey diye bir şeyin hiçbir zaman var olmadığını anlıyorsun.

¿Cómo vivir en un mundo con el que uno no está de acuerdo? ¿Cómo vivir con la gente si uno no considera suyas ni sus penas ni sus alegrías? Si sabe que no es parte de ellos.

Myšlenková jednohubka #197

Ošidnost nenávisti je v tom, že nás svazuje s protivníkem do těsného objetí. V tom je obscénnost války: intimita vzájemně promíšené krve, lascivní blízkost dvou vojáků, kteří se probodávají a dívají se sobě do očí.

Došla k potoku a lehla si do trávy. Ležela tam dlouho a měla pocit, že proud do ní vstupuje a odplavuje z ní všechny bolesti a špínu: její já. Zvláštní, nezapomenutelná chvíle: zapomínala já, ztrácela já, byla bez já; v tom bylo štěstí. Ve vzpomínce na tu chvíli napadá Agnes myšlenka, nejasná, unikavá, a přece tak důležitá, možná nejdůležitější ze všech, že se ji snaží pro sebe zachytit slovy: To, co je na životě nesnesitelné, není být, ale být svým já. ... Když dnes ležela v trávě a vstupoval do ní monotónní zpěv potoka, který z ní vyplavoval její já, její špínu, podílela se na tom základním bytí projevujícím se v hlase plynoucího času a v moři oblohy; ví teď, že není nic krásnějšího. ... Agnes si říká: žít v tom není žádné štěstí. Žít: nést svoje bolavé já světem. Ale být, být to je štěstí. Být: proměnit se v kašnu, kamennou nádrž, do které padá vesmír jako vlahý déšť.

Ošidnost nenávisti je v tom, že nás svazuje s protivníkem do těsného objetí. V tom je obscénnost války: intimita vzájemně promíšené krve, lascivní blízkost dvou vojáků, kteří se probodávají a dívají se sobě do očí.