#letadla

Pokud si při rezervaci máte možnost vybrat místo, doporučuju při výběru místa navštívit stránku seatguru.com, která slouží jako taková nápověda, kde podle čísla Vašeho letu najdete mapu letadla s vyznačenými sedadla, kterým se radši vyhnout (třeba proto, že se u tohohle místa tvoří fronty na WC), případně která nabízí ve stejné třídě víc prostoru na nohy než ostatní sedadla, atd. Zejména pokud letíte poprvé s jiným typem letadla než co už znáte, může těch pár sekund hledání stát za to.

Já si třeba v těch „obyčejných“ letadlech, co se používají na většinu krátkých letů po Evropě, vybírám sedadla buď hodně vepředu, a nebo hodně vzadu. Čím blíž východu, tím kratší dobu po přistání čekám na východ z letadla. Pro lidi, co se hodně bojí v letadle, bych doporučila místa spíš od křídel (to je tak cca v půlce, ale to vidíte na nákresu letadla při výběru sedadla) směrem dozadu. Když na vás půjdou mdloby, že všichni v letadle umřeme, můžete vždycky aspoň nejdřív vykouknout z okna a zkontrolovat, že letadlo má všechny motory a křídlo se pořád ještě neulomilo :) Ono z přední části letadla se to kontroluje hůř a je to trochu asi víc na blití, když vykouknete ven dopředu a nic po straně tam nevidíte.

Taky je dobrý při panickým záchvatu koukat, co dělají letušky všech pohlaví. Pokud s úsměvem chodí uličkami a rozdávají lidem pití, jídlo, pak je dobrý se zamyslet, že ten můj hysterickej výstup je asi trochu přehnanej. A úplně normální je, že první část letu při vzletu, a na konci letu při přistání, si všechny letušky jdou sednout do přední/zadní části letadla, a připoutají se. To je naprosto normální. Asi bych se trochu začala stresovat, kdyby se posádka začala s panickým výrazem ve tváři pásat uprostřed letu a nebyli jsme v turbulencích. Takže jak se chovají a co dělají letušky, je takový dobrý indikátor, jestli je potřeba začít panikařit a křičet, že všichni umřeme, nebo ne.

Můžete se taky hodit, že víte, že při průletu mrakem to prostě s letadlem trochu zahrká. Normálně budete za jeden let prolítávat mraky dvakrát, jednou při vzletu (protože se přes mraky musíte dostat do letové výšky) a jednou při přiblížení k přistání, když se tam z těch horních X kilometrů potřebujete dostat zase na zem. Když budete mít štěstí a nebe bude bez mraků, může to být i méněkrát. Když budete mít smůlu, může být těch vrstev mraků víc a pak záleží, jestli jsou někde ty mračna trochu protrhaná a podaří se některý průlet mimo oblak. Já jsem teď ve čtvrtek třeba při letu z Klagenfurtu do Kolína zažila 4 vrstvy mraků při přistání v Německu, naštěstí jen jedna z nich byla fakt hustá. A zhruba takhle to vypadá, když budete prolítávat mrakem:

Co mi taky nikdo před prvním letem neřek, tak že letadlo jako nevzlítne a neletí celou dobu rovně až k dalšímu letišti, ale že cestou ve vzduchu zatáčí. A někdy hodně přísně. To znamená, že letadlo letí letí rovně, a najednou se nakloní na stranu. Takže na jedný straně letadla najednou místo horizontu uvidíte všechny ty domečky pod sebou, a na druhý straně oknama uvidíte jen modrý nebe. Takhle nakloněně chvilku letí, a pak se zas narovná. A pak se to zas opakuje, dokud se nenasměruje na ten správnej směr. Ale nebojte, je to úplně normální, letadlo nepadá a nikdo neumírá.

Což mi připomíná, pokud budete mít někdy možnost, a dělá se vám v letadle blbě, tak v Americe na letištích volně prodávaj Dramamine, což je úplně super dryjákový tableta, kterou si zobnete tak hodinu před odletem, a pak usnete – po jedný tabletě spíte 2-4 hodiny. A je to relativně levný – já nakoupila 12 tablet za cca 15 dolarů. Takže užívejte dle potřeby :-) Dobrej tip o co si říct kamarádům, který někdy někam pojedou ;-) Mimochodem porovnání s normálním Kinedrylem - oba jsou na nevolnost při cestování, ale ten Dramamine oproti Kinedrylu vás fakt uspí. Dramamine se pod jiným názvem prodává i v pár zemích EU (seznam je na wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/Dimenhydrinate ) - ale ČR na seznamu není a nevím, jestli jinde nepotřebujete k nákupu předpis.

Jak je to s jídlem? Přísná omezení se vztahují zejména na tekutiny, kdy každé jedno balení nesmí být větší než 100 ml a všechny nádobky musí být společně v průhledném plastovém pytlíku o objemu max. 1 litr. Takže třeba 150ml jogurt si s sebou přes bezpečnostní kontrolu nepronesete. Nebo marmeládu (ty se taky většinou považují za tekutiny). Ale tvrdý sušenky nebo jablko si s sebou vzít můžete úplně v klidu. Takže pak si nemusíte kupovat drahé jídlo na letišti nebo v letadle. Taky jsem viděla už párkrát, že lidi si přes bezpečností kontrolu pronesli prázdnou plastovou flašku, a tu si pak v části za kontrolou naplnili pitnou vodou na WC. Takže řešení se dají najít, pokud chcete ušetřit. Ale přečtěte si vždycky úplná pravidla na stránce toho kterého letiště, ať nejste překvapení.

Pokud cestujete sami, může se vám občas stát, že si s váma jiný podobný cestující začne povídat. Zejména pokud sedí vedle vás, a třeba sám se bojí lítání. Nebo se můžete pokusit s někým sami mluvit, třeba vás to v případně panického záchvatu přivede na jiné myšlenky. Je to relativně normální a lidi vás pochopí. Pokud teda nezačnete do někoho hučet, že z vás bude mít hlavu jak balon. Na to bacha.

No a k tomu strachu z lítání a z výšek – jak se v ČR říká, stokrát nic umořilo vola. Takže když stejně tím letadlem cestovat musíte a nevyhnete se tomu, většina toho strachu stejně časem opadne. Bude to trvat třeba dvacet letů, šedesát nebo sto, ale to prostě přejde. Do tý doby můžete zobat třeba Dramamine J A ještě fakt pomáhá vzít si s sebou sluchátka, pustit si oblíbenou relaxační hudbu a nasadit klapky na oči (ty pomáhají hodně, protože po stranách přestanete očima vnímat, jestli a jak se letadlo naklání).

A bonus nakonec - když na letišti uvidíte letadlo bez oken, není to dopravní letadlo pro lidi, co zlobí :-) Jen je to letadlo, co převáží náklad - např. poštovní zásilky.