#kooperace

Jedním z důležitých momentů, pokud porovnáváme pedagogické teorie jako je kognitivismus a behaviorismus na straně jedné a konstruktivismus a konektivismus na straně druhé, je důraz, který je kladen na spolupráci. Zatímco první dva ji vnímají jako cosi spíše podružného a těžiště učení kladou do roviny individuálních schopností a výkonů, tak druhá dvojice si uvědomuje, že ve skutečnosti téměř vše, co děláme, musíme řešit v určitém týmu.

Jistě existují lidé, kteří napíší knihu, pak provedou její jazykovou korekturu, redakci, vysází ji, navrhnou obálku, vytisknou a dokáží řešit i marketing a distribuci, ale jedna je jich velice málo a za druhé, je takový postup velice neefektivní. Podstatně praktičtější je, když umíme skutečně dobře psát a zbytek procesu můžeme ponechat na dalších odbornících. To jistě neznamená, že bychom o procesu neměli mít žádnou bližší představu, ale jde o určitou efektivitu, kterou je třeba zvažovat.

Spolupráce nemusí být jen v dělbě jednotlivých pracovních pozic nebo kroků vedoucích k výsledku (tento model spolupráce se označuje jako kooperační), ale také v tom, že se přestávají rozlišovat jednotlivé role a lidé dokáží pracovat současně – například spolu píší knihu, dělají web, průběžně si předávají hotové části,… Takovou spolupráci lze označit jako kolaborační a je pro ni typické to, že nelze říci, kdo kterou část udělal nebo za ní nese zodpovědnost, neboť jde o dílo nerozdílné.

Ve školním prostředí se na projektovou výuku klade jistý důraz již od první republiky, reforma, která přinesla RVP a klíčové kompetence pak explikuje kompetenci ke spolupráci. Online prostředí umožňuje tuto formu činnosti výrazným způsobem posílit a rozvinout a směřuje také k tomu, aby výuka v maximální možné míře měla dopad do reálného prostředí a mohla zasahovat i osoby, které se nachází mimo formální vzdělávání.

Množství projektů, které lze zadávat je v podstatě asi nekonečné, přesto si dovolíme nabídnout příklady nějakých zajímavých modelů:

Reflexe osobnosti Ernsta Macha – jde o člověka, kterému se po světě věnují desítky lidí, ale často jsou ve velice malém kontaktu. Projekt může být zaměřen na vytvoření sítě, která tyto lidi propojí a digitální knihovny jeho děl a děl, které se k němu vztahují. Velkou výhodou je šance získat pro spolupráci mnoho zajímavých zahraničních odborníků.

Palmový tuk – silné a společensky citlivé téma umožňuje vytvářet poměrně široké aktivistické klastry, stejně jako budovat stránky s vědeckými a odbornými studiemi, diskusní fóra nebo online konference.

Web o českém sakrálním baroku – téma s velkým vědeckým, ale také dokumentaristickým kontextem. Může snadno spojit fotografické nadšence, historiky, amatéry, psavce.

Je potřebné zvážit, zda jde o téma globální, čemuž se musí přizpůsobit také jazyk a forma komunikace nebo lokální, kde si vystačíme s češtinou. Práce na těchto projektech je zajímavá jak z hlediska sebevzdělávání a portfolia, tak také pro svůj společenský dopad sociální kapitál.

Obecně k takto koncipovanému systému práce potřebujeme dvě, technicky většinou jasně oddělené skupiny nástrojů. Jednak jsou to komunitní služby, které slouží k presentování projektů a získávání vazeb či spolupracovníků a pak jsou to prostředí pro online spolupráci. Pokud jde o ty první, pak zřejmě jako nejjednodušší se nabízí využít sociální sítě – ať již osobní, profesní (především LinekedIn) nebo akademické (Academia.edu či Researchgate).

Jestliže máme vytvořenou skupinu osob, které chtějí spolupracovat na nějakém projektu (je jedno, zda jde o spolužáky nebo o mezinárodní tým), je dobré mít k dispozici prostředí, které umožní sdílet poznámky a úkoly, sledovat, co kdo dělá, vyměňovat si informace či nápady, poskytovat soubory atp. Tato prostředí jsou užitečná bez ohledu na to, zda lidé dohromady programují rozšíření pro Firefox nebo píší knihu či dělají web.

Pro podporu projektového řízení a projektovou organisaci je možné využít některý ze specializovaných nástrojů, jako jsou například:

Basecamp je komplexní nástroj na řízení a organisaci projektů, dokáže do sebe integrovat řadu dalších služeb. Jeho velkou výhodou je, že je zdarma pro školy a univerzity a jejich projekty. Jde o SaaS, takže není třeba nic instalovat, postačí obyčejná registrace.

Redmine vzhledově ne právě pěkný systém, který je ale open source, takže jej lze nainstalovat na vlastní server nebo využít nějaký hosting. Nabízí komplexní systém nástrojů, od práce s úkoly a projekty, po organisaci dokumentů a wiki.

Asana funkčně i vzhledově velice podobný koncept jako Basecamp.

Trello je založené na metodologii kanban, má pěkného mobilního klienta a jednoduché ovládání. Hodí se spíše pro jednodušší organisaci úkolů.

Z hlediska učení představují projekty řízené online formou velice zajímavý fenomén. Mimo výše uvedeného mohou posloužit pro rozvoj konkrétních komunikačních a spolupracujících kompetencí, které jsou v online prostředí částečně odlišné od těch běžných, tedy fyzických. Jde ale také o kompetence k sebeřízení a osobnímu rozvoji, které se v dalším mohou velice hodit.