Jedním z mých hesel na příští rok je less consume more create.
V materiální světě si myslím, že s tím zase tak problém nemám, ale v online jo. A já jsem člověk velice tvořivý! Když nic nedělám, netvořím, doslova skomírám, a je jedno, jestli to je kreslení, vaření nebo výroba nábytku. A docela mě i těší fotit nebo točit v mým vajbu. Jenže s postováním jsem před lety přestala, protože... zahrňme to do součásti jednoho traumatu. Zato scrollováním jsem jenom za poslední nejmíň rok a půl, hlavně v těhotenství, strávila nechutný množství času. A to mi vadí, takový plýtvání životem...
Zase, pořád dokola sem tam za čas, na mě vyběhl příspěvek o zbývajícím čase. Máme xy měsíců života, yx týdnů, třetinu času z toho prospíme, tolik let prosedíme ve škole, tolik na záchodě, tolik jich strávíme vařením a úklidem... a zbývá nam jen takovejhle . . kousíček. Života.
Když něco dělám / točím na sociální sítě, často, ne-li pokaždý, si říkám, proč to vlastně dělám? Proč tomu dávám tolik času přípravou, realizací, střihem, popisky... To jsou hodiny a hodiny drahocenýho života. Nic z toho nemám, kromě občasnýho zmaru, že jsem se s tím tak dělala a vidělo to dobře tak osm set lidí z půlky světa, kterýmu se to nabídlo. Říkám si, jestli nebudu litovat, ze jsem tolik času vyměnila za... za co? Video? Snahu někoho oslovit? Získat followery? Dělat pro cizí lidi content? Nechat digitální stopu?
Radši bych měla dělat něco smysluplnýho. Pracovat. Posouvat a tvořit svoje podnikání, to, co mě může zajistit. Splnit mi sny. Život snů.
A tak začnu... pracovat. A znovu narazím na to samý. Ten samej klacek, ta samá stopka. Podnikání je online. Potřebuju zákazníky = sledující. Potřebuju teda nejdřív mít a dělat obsah. Aby přišli sledující. A stali se z nich moji zákazníci. A moje podnikání mohlo nejen růst, ale prvně vůbec pro koho existovat.
A tak jsem si těch pár teček dneska konečně pospojovala. Já nemusím pracovat (jen) na svým byznys účtu. Byznys-komerční obsah nikoho upřímně nezajímá, ať je nápaditej nebo kreativní sebevíc. Já můžu být klidně na osobním a (samozřejmě s malou korekcí a konkrétním cílem) dělat, co mě zajímá a baví. A díky tomu najít správný lidi, který potom budou i zákazníky.
Takže. Víc (online) tvořit, i jen "rekreačně", je vlastně investice do budoucnosti a (i když to jako práce nezní a výsledky to přinese až za) i podnikání.
