Někdy chci jenom poděkovat, za všechny ty hrozný momenty, co mi do života přinesou, všechny ty skvělý ne-dementy, který mám chuť pomilovat.
Všechny ty přechozený deprese, co mi život přinese, s nima totiž zvládnu, ikdyž už u nich asi neomládnu.
SvÄ›t je tak krásnej a já jsem tak smutná, nÄ›kdy. Jako by to byla nutná daň za to, co můžu vidÄ›t. Nebavà mÄ› už pÅ™edstÃrat, že nejsem. A jeÅ¡tÄ› mÃň mÄ› bavà za nÄ›co se stydÄ›t.
ZapadajÃcà slunce je to nejvÄ›tšà klišé, na který ale skoro každý chce slyÅ¡et. A vidÄ›t. VidÃme ho oba každý den na cestÄ› dolů, o kolik jiné by asi bylo ho vidÄ›t nÄ›kdy spolu.














