StĂránĂ rozdĂlu mezi realitou a obrazem reality (simulakra), Baudrillard vysvÄ›tluje pomocĂ tÄ›chto fenomĂ©nĹŻ:
1.      média (TV,film, tisk, internet) – komerčnà představy zamlžujà hranice mezi věcmipotřebnými a nepotřebnými;
2.      „smÄ›nitelnost“ reality – hodnota vÄ›cĂ je urÄŤena penÄ›zi, nikoliv jejich uĹľiteÄŤnostĂ;
3.      mnohonárodnostnĂ kapitalismus – odcizuje pĹ™edmÄ›ty mĂstĹŻm, kde byly vyrobeny, a „pĹŻvodnĂm“ surovinám, kterĂ© se vyuĹľĂvajĂ k jejich tvorbÄ›;
4.      urbanizace – lidĂ© se odcizujĂ pĹ™ĂrodÄ›;
5.      jazyk a ideologie – jazyk je pouĹľĂván k zastĂránĂ reality, zejmĂ©na názorovÄ› dominantnĂmi skupinami.
PomocĂ tĂ©to argumentace je souÄŤasnĂ˝ vÄ›k Baudrillardem charakterizován jako „hyperrealita“, kde je skuteÄŤná vÄ›c potlaÄŤena nebo znetvoĹ™ena obrazem svĂ© existence a shrnuje svĂ© myšlenky do vÄ›ty:Â
„Skutečnost (už) neexistuje.“












