#hemeroid

Neo Healar hemorrhoid medication reduces swelling and relief Burning and Itching , hemeroid medication Ointment with natural ingredients

Price: (as of – Details)

Medical Park Antalya Hastane Kompleksi Genel Cerrahi Uzmanı Doç. Dr. Özer İlkgül, halk arasında basur olarak isimlendirilen hastalığın ev dışı beslenmenin sebep olduğunu söyledi.

Medical Park Antalya Hastane Kompleksi Genel Cerrahi Uzmanı Doç. Dr. Özer İlkgül, halk arasında basur olarak isimlendirilen hastalığın ev dışı beslenmenin sebep olduğunu söyledi.

Hemoroidi ilerleten en önemli faktörün…

Jak jsem se dozvěděl při dalším setkání, v historii Ledňáčků a i jiných vážených havraních rodů se objevilo již několik Hemeroidů. Toto jméno si v rodu neslo své ojedinělé poselství. Kdykoliv na rodinné sešlosti zaznělo jméno Hemeroid, bylo okamžitě následováno pyroklastickým proudem nadávek tak hrubých, že si nezadaly se slovníkem nechvalně proslulého jezevce Šmirgla Dřevotřísky.

Možná je to tím, že samotné jméno je zkomolenina slova "hemoroid", jenž ve svém významu zahrnuje nepříjemné svědění v oblasti hýždí a tak havrany s tímto jménem odsuzuje k tomu, že stojí leda tak za poškrábání na zadku, možná jsou jejich vejce v jisté fázi vývoje omylem nakřápnuta a tak krapet vytečou na podlahu a možná se samotná matérie vesmíru rozhodla, že to těm chudákům zavaří a jednoho dne je sprostě nakopne do ksichtu. Jisté je, že mnohý Hemeroid je vyvrhel a poděs, který svému rodu na dobré pověsti nepřidá. "Dobrou pověst" pronesl Hemeroid s tak sarkastickým úšklebkem, jak mu jen jeho pevný, rohovinový zobák dovolil.

Pro pořádek nyní uvedu několik exemplářů Hemeroidů:

Hemeroid Ledňáček přezdívaný Škatulka. Jeho krátký a v mnoha ohledech smutný život byl ukončen poté, co se rozhodl, že jednosměrný velkosklad sušenek, za nějž mu sloužil žaludek, se bude odnynějška specializovat na uskladnění drobných kovových předmětů, zejména pak žiletek. Nic naplat, že plán naplnění splnil na sto deset procent, což mu umožnily otvory, které sobě konzumací ostrých předmětů vytvořil a také zanedbaná inventura uskladněného materiálu. Stačilo se jednoho dne nachomýtnout k obrovskému elektromagnetu, jak to ostatně havrani mají ve zvyku a z ubohého Škatulky zůstala jen smutná hromádka mazlavého, slepeného peří.

Další z Hemeroidů proslul svou bizarní drogovou závislostí. Začal již v útlém věku, kdy potají za školou žvýkal čajové lístky. Později přešel na silnější materiál a zapalovačem pod lžičkou si tavil moučkový cukr, aby ho následně šňupal. Jeho dráha drogového experimentátora, a stejně tak jeho život byly ukončeny poté, co se předávkoval diaboliky. Nemalou vinu na tom ovšem měly i jeho karamelem zalepené nozdry.

Hemeroid Hlavohruď – přezdívka mu byla udělena post mortem po školní exkurzi do hamru. Mnoho let pak byly jeho vycpané ostatky vystaveny v Pojízdném Obludáriu Profesora Förryckta. Tento iniciativní farmář jezdil v zimě po americkém venkově se svou maringotkou, která ukrývala množství exponátů (vesměs falešných) rozličných tvarů a původů. Nejobludnějším na celém obludáriu byl fakt, že Hemeroid Hlavohruď, dračí mládě v láku, seskládané z kusů ještěrky, krokodýla a netopýra, dokonce ani mořská panna, s falešným vším, co se na její hanebně neobdařené tělo podařilo přilepit, nebyli tím nejpodivnějším, co v maringotce bylo. Prvenstvní pevně držela farmářova babička. Dodnes farmář Förryckt vzpomíná s úsměvem v oku a slzou na rtech (nebo tak nějak) na to, jak se s ním jeho měsíc zesnulá pramáti dohadovala, že se vycpat rozhodně nenechá, že chce mít konečně chvíli pokoj, ať už s tím bláznivým vystavováním sekne a vůbec; stará exlá bába se do vitríny nehodí a basta. Protože však skončila v Obludáriu (ostatně stejný osud potkal většinu farmářových blízkých), schytal už od ní Förryckt pěkných pár pohlavků.

Poté, co jsem vyslechl nezáviděníhodnou historii Hemeroidových jmenovců, jsem uvažoval, jakým že způsobem dělá čest svému jménu právě můj Hemeroid. Při jeho postavení, říkal jsem si, to musí být přinejmenším planetární anihilace. Hemeroidovo postavení je přibližně pětadvacet centimetrů od podlahy, takže si jistě dovedete představit, co havran s takto masivním napoleonským komplexem dokáže. O to větší bylo mé překvapení, když mi pověděl, že jeho hlavní záměr je neposkytnout rodině jakoukoliv příčinu ke spojování Hemeroida s jeho předchůdci. To mě zprvu hluboce zklamalo, dokonce jsem cítil rozhořčení a na okamžik jsem zapochyboval o Hemeroidově havranství. Vždyť havrana dělá havranem právě ta snůška hluboce racionálních společenských výstřelků spolu s vyváženou kombinací hrubého násilí, nesmírné žravosti a existenciální poezie. To je ta vysoce ceněná esence, jenž destilovaná a podávaná v přiměřeně přehnaném množství způsobuje akutní návaly reality.

Ach, jak hluboce jsem se mýlil. Jak mi záhy vysvětlil, jediný důvod, proč nic takového, co dělali jeho jmenovci, nečiní, je ten, že se to od něj očekává. Jedna věc je totiž děsivější, než výbuch a to je absence výbuchu. Abyste mi rozuměli, v případě, že jste se rozhodli něco vyhodit do vzduchu (což je velmi chvályhodné rozhodnutí), je jen rozumné, chránit svůj ksicht před následky výbuchu a pokud situace dovolí, podobně postupovat se zbytkem těla. Výbuch, jakkoliv působivá podívaná, je v prvé řadě nebezpečný. Jenže, co se stane, když to nevybuchne? Všechno bylo nachystáno na explozi, všichni se těší, a ono ticho. Kdo se tam půjde podívat, co se stalo, že se nic nestalo? Hm? Nějací dobrovolníci? A přesně do této situace se dopracoval Hemeroid Ledňáček. Všichni ví, co od něj můžou čekat a až to nastane, že se musí držet ve vzdálenosti více, než přehnané. Jenže nikdo netuší, kdy a jestli vůbec to přijde a jestli se může bezpečně přiblížit. Projevit takto promyšlený způsob pasivní agresivity a latentní anarchie je čin hodný arcihavrana.

S existencí arcihavrana je to však velmi ošemetné. Dodnes se neví, jak  takový arcihavran vlastně vzniká. Na pomoc byla přivolána i moderní věda. Desítky pokusů a stovky hodin práce v laboratoři i v poli však nepřinesly kýžený výsledek, tedy popis ontogeneze arcihavrana. Financování a dotace libovolné formy ze všech možných unií však nepřišly vniveč. Vědecký tým využil všech zbývajících prostředků pro seriózní doplňkový výzkum, který následně publikoval v několika prestižních časopisech.

Zaprvé to bylo přesné stanovení rychlostního limitu kancelářské židle předtím, než jsou její kolečka beznadějně dezintegrována. Následně testovali schopnost přežití psa v bazénku plastových míčků, do kterého byl vpuštěn hladový krokodýl. A nakonec měřili průměrné množství polovodičových diod nevědomky zkonzumovaných testovacím vzorkem středoškolských profesorů. Prazvláštní shodou okolností se toto zanedbatelné – avšak nenulové – číslo rapidně zvýšilo po vyloupení skladu s elektrotechnickým vybavením a následné infiltraci školní jídelny neznámými pachateli. Vědecký tým rezolutně odmítl libovolnou spojitost mezi trestným činem a právě probíhajícím experimentem.

Jedno je však jisté. Není důležité, kdy ani jak arcihavran vzniká. Jak už tu je, ví se o tom. Jeho bytí se stává obecně známou informací. Jeho jsoucno nabyde axiomatické povahy. Jinak tomu být ani nemůže, neboť přes nepotvrditelnost a zároveň nevyvratitelnost cítíme základní princip arcihavrana, tedy že je nebo není.