Písmena, slova, věty

Do not stand at my grave and weep I am not there. I do not sleep I am a thousand winds that blow I am the diamond glints on snow I am the sunlight on ripened grain I am the gentle autumn rain When you awaken in the morning's hush I am the swift uplifting rush Of quiet birds in circled flight I am the soft stars that shine at night Do not stand at my grave and cry; I am not there. I did not die.

Každá práce trvá tak dlouho, kolik je na ni k dispozici času

Ó, ujišťuji vás, že Kolumbus nebyl šťasten tenkrát, když objevil Ameriku, nýbrž ve chvílích, kdy ji objevoval

pryč je smích školních tříd / teď už musím něčím být.

   –  Co myslíš, jak je orientovaný?

- Líbilo by se ti spát na růžových plátcích?

Že seš borec nemusíš už na sebe hrát Trapný chvíle nejsou s tím, kdo tě má rád

them: so are you a morning person?

Šťasten být neumíš, protože po tom, co nemáš, se ženeš, a co máš, na to zapomínáš.

Alespoň jednou ze sebe udělejte úplného blbce. Ale spíše vícekrát. Buduje to charakter.

Každý musí po sobě něco zanechat, když zemře, říkával dědeček. Dítě, nebo knihu, nebo obraz, nebo dům, musí vystavět zeď, nebo vyrobit pár bot. Nebo založit zahradu. Něco, čeho se nějak dotkla jeho ruka, takže duše má kam jít, až člověk zemře, a když se lidé podívají na strom nebo na květinu, kterou zasadil, je on v ní.