M&M na Novém Zélandu

Časosběr východu slunce nad jezerem Rotoiti

Pár slovy bych rád popsal nejen naše nové pracovní prostředí, ale i místo, kde se lyžařské středisko nachází. Ale pěkně od začátku. Je 6.30 ráno, zvoní budík, venku je ještě tma, vstáváme. Teplota v pokoji kolem 7°C (venku -6`C).  Ohříváme vodu v konvici na čaj do termosky, oblékáme se do pracovních mundůrů, balíme svačiny a vyrážíme na autobus. Stále ještě tma. Bydlíme v malé horské vesničce Saint Arnaud nečítající více jak 100 obyvatel. Většina místních obyvatel jsou farmáři. Kromě hotelu, jedné malé benzinky a jednoho mini obchodu tady toho moc není. Když vyrážíme minibusem do střediska, celá vesnice ještě spí. Po cestě ještě nabíráme dalších pár kolegů, tím je posádka ospalých obličejů kompletní. Dobrodružná jízda může začít. Cesta do lyžařského střediska je kombinace asfaltu a nezpevněné cesty s převýšením okolo 800m. Po zhruba hodině jsme na místě, uprostřed hor, široko daleko žádná civilizace, žádná živá duše, jen ski resort Rainbow (v překladu duha). Z minibusu postupně vystupuje několik vybledlých tváří, kterým klikatá cesta neudělala dvakrát dobře. Náš pracovní den může začít. Začínáme připravovat sjezdovku na rušný den - chystáme sítě, jeli potřeba odhazujeme sníh, sypeme štěrk na zledovatělý chodník, obouváme se do lyžáků a připravujeme se na organizaci školních skupin. Děláme co je zrovna potřeba. Je na místě zmínit osobitý (čti amatérský) přístup Kiváků k lyžování. Např. rozdíl v oblékání se v létě a v zimě moc neliší. V zimě k typických gumákům a kraťasům přibyde ještě péřová bunda. Všimněte si spoře oděného lyžaře na poslední fotce. Hurááá!

Naše nové pracovní zázemí - lyžařské středisko Rainbow

Fotky v tomto fotoalbu zachycují náš přesun trajektem na Jižní ostrov. Několik fotek zachycující molo u jezera Rotoiti - včetně záběru, kde po záplavách skončilo molo zcela pod vodou. Návštěvy naší dávné kamarádky Kei z Honk Kongu (má přítele z Prostřední Bečvy :)) vánoční hostina s Barčou a Honzíkem no a nakonec záběr na teploměr a rozdíl teplot venku a vevnitř :3 aneb kosa venku a vevnitř

V tomto fotoalbu se můžete pokochat typických deštným pralesem Nového Zélandu. Má své kouzlo a svoji typickou podobu. Značení v těchto končinách je častokrát dost mizerné, nepravidelné a tak se nám často stává že se musíme vracet, protože jsme přehlédli značku. Mechy, kapradiny, popadané dřeviny, kapradiny, vlhko, mokro a zase samé kapradiny.... nic útulného, nic noblesního, místo s tajemnou atmosférou. Sledujte popisky u fotek

Dříve, než zde byla vybudována hobití vesnička sloužil tento pozemek jako pastvina pro ovce. Jednoho dne zde přistál Peter Jackson vrtulníkem při hledání filmových lokací pro natáčení. A tak byl položen základní kámen Hobbitonu. Nachází se zde nad 30 hobitích domečků, ve většině případů se jedná jen o atrapy. Skutečné stavby zde byly vybudovány jen 3 - mlýn, hospoda Green Dragon a Bilbův domek. Nad Bilbovým domkem je atrapa stromu, kde každý list musel být nabarven zvlášť. Samotný herec, který ztvárnil Bilba fyzicky nikdy v Hobbitoně nenatáčel - pouze v ateliérech. No a hospoda Green Dragon má svou vlastní značku piva :) 

POZOR VAROVÁNÍ - pohled na bublající, tryskající a vařící bahno může slabšímu jedinci způsobit nevolnosti

Jak napovídá uvítací cedule při vjezdu do města - nacházíme se v hlavní městě sběru ovoce kivi na světe. Všude po okolí, VŠUDE!,  jsou samé kivi sady. Dobrovolně jsme se tedy upsali na sběr kivi. Tento fyzický dril budeme snášet po celou sezónu, tedy od března do června. Pracujeme pro rodinou firmu - Pieters Horticulture. Celkově jsme čtyři týmy. Každý tým má cca 15 sběračů, jednoho vedoucího a jednoho traktoristu. Jeden tým je složený z větší poloviny jen z Čechů. Zároveň je to nejrychlejší  nejpracovitější tým (proč asi?). Pracuje se 24/7, volno máme jen když prší, nebo když jsme totálně vyždímaní. 

Na hlavní ulici ve městě Thames si v místním music shopu můžete koupit dokonce vajíčka (do teďka jsem nepřišel jak se na ně hraje) viz foto. 

PS: pre zainteresovaných, výrobňa prsteňov stále funguje :D

Tohle album věnuji posledním místům Jižního Ostrova a našemu putování dál/zpět na Severní ostrov. Celkově jsme na “jižáku” strávili pře osm měsíců a najezdili 11000 km atd atd. 

Krátky výlet na horu Robertson absolvujeme s kolegom, Ugom a chlapci ukončujú výlet futbalom na pláži :D

Po 5 dňovom výlete pokračujeme pozdĺž pobrežia a spoznávame krásy Golden Bay - Zlatá zátoka (názov tejto zátoky bol vždy odvodený od udalosti, čo sa na nej odohrávala napr.: Murderer´s Bay, Masacre Bay, Coal Bay). Ďalej len slnko, voda, more, teplo, letooo :)

Píše sa rok 2021, leto NZ času, je koniec janurára a teda čas spáchať poriadnu turistiku! Tentoraz sme sa rozhodli zmeniť stratégiu a vymeniť hory za pláže. Turistiku sme spestrili kajakovaním a to hneď na 5 dní, z čoho 4 dni a 3 noci sme absolvovali známy trek Abel Tasman. Hneď prvý deň kajakovania a narazili sme do skaly, ktorá sa rozpolila (viz obr. 1)... ehm, minimálne vyškriabať sa na ňu nám dalo zabrať :D Na ďalší deň sme zbalili stan, karimatky, nasáčkovali jedlo, všetko do našich mini batohov a vydali sme sa na 4dňovú “pádlopúť” Pre začiatočníkov v kajakovaní výrazne neodporúčam vyraziť s nafukovacím kajakom na otvorené more pri vlnkách a menších vlnách... alebo veď sranda musí byť :D druhý deň sme plánovaný presun kajakom museli zabaliť na iný čas. Poslali sme ho vodným taxi naspäť a ďalej pokračovali peši užívaním si nekonečných zálivov, pláží a krásneho počasia. A čo by to bolo za turistiku, keby sme aspoň raz neprekročili rieku alebo záliv (viz obr. 6 a 7), kde sme museli čakať na odliv 4 hodiny (viz obr. 6), aby sa dalo prejsť  aspoň po stehná vo vode. Škoda, že batérie na našich zariadeniach nevydržali ako my až do konca :D Takže zábery sú len z prvej polovice našej cesty a my sme sa šťastne vrátili vodným taxi k našej Voxy. Prajem pekné popozeraníčko :)