problém neutrální češtiny (poukazuji na slovo “neutrální”, nikoli nebinární, protože neutràlní čeština by měla být pro všechny, odbourávat generické maskulinum a tím pomàhat i ženám a komukoli, koho generické maskulinum poškozuje) není, že nemáme nápady, ale to, že čeština je tak složitá, že každý nápad nakonec stroskotá na faktu, že nefunguje ve všech případech.
můžeš vymyslet tabulku, můžeš myslet na všechny časy a skloňování a časování, a stejně vždycky přijdeš po několikatýdenním praktickém používání na situaci, kde to nefunguje a kde je potřeba vymyslet úplně nový set pravidel. a v takovou chvíli ti dojde, že by to bylo pro širokou veřejnost nepoužitelný. protože i když se snažíme být progresivní, jsme češstvo a potřebujeme pravidla a tabulky a autoritu nad jazykem a když to není dokonalý, nechcem to.
jsou navíc způsoby, jak tu zmiňují komentář a poznámky, které fungují v psané formě, ale ne v mluvené, a naopak. často také v určitých situacích stále sklouzáváme ke generickému maskulinu, což ubližuje všem zúčastněným (jazyk utváří realitu a pokud se dál budeme tvářit, že existujou jen doktoři, prezidenti a politici a učitelky, zubní hygienistky a sekretářky, a že když je ve skupině 10 žen a 1 muž, jsou to “vědci”, jsme cooked).
dobrým příkladem je novočeština vytvořená osobou Singularis (odmítám tomu říkat “pátý rod” protože frankly, Singulris úplně neví, o čem mluví, kvůli literally žádnému lingvistickému zázemí, also Singularis jsou nebinární a zároveň extrémně transfobní). je to podrobně popsaný jazyk, kde S. opravdu myslí na vše, dokonce v tomto jazyce i píše knihu. Po skoro dvouleté spolupráci v jazykové laboratoři Institutu Úzkosti nikdo z nás ten jazyk nepochopil, nedokázal ho číst ani jím mluvit. Prostě to bylo jako učit se nový jazyk s pomocí učebnice matematiky. S. jím disponovalx pouze psanou formou a mluvení v něm jim činilo problém. A hlavním požadavkem neutrálního jazyka je, aby byl srozumitelný, i když nemáme jeho hlubokou znalost.
nenechte/me se ale ani znechutit hořekováním nad tím, že [daný způsob] není ihned srozumitelný. na všechno se dá zvyknout, naše prarodičstvo se taky učilo jiný vyjmenovaný slova a rodičstvo se učilo jiný pravidla psaní velkých písmen a svět se ani z jedné z těchto změn neposral!
Druhým bodem je to, že když jsem před lety dělal* výzkum k magisterce (a poznamenávám, že to bylo asi 5 let zpátky a vzorek nebyl nijak veliký), jednak z toho vyšlo, že česká komunita, která potřebuje neutrální jazyk využívat, zaprvé není ucelená (pro někoho je střední rod urážlivý, někdo přeferuje tohle před támhletím, spousta osob raději nebude používat nic, pokud daná možnost není perfektní a použitelná ve všech jazykových situacích, atd.), což je problém, protože nový jazyk musí vzniknout ZESPODU, tzn od uživatelstva, nikoli ZESHORA, tzn nařízením, příručkou, tabulkou, jazykovědectvem atd. druhak velká část respondentstva vyjádřila obavy z toho, že používání takového jazyka je okamžitě vyoutuje a targetuje jako nebinární. i proto je důležité zdůrazňovat, že neutrální jazyk by měl být pro všechny (a v lingvistických kruzích jej někdy framujeme jako feministický, tzn. odbourání gen. maskulina k narovnání gender gapu), abychom se obzvlášť ve dnešním nárůstu fašismu nedopustili vyčleňování a označování marginalizované skupiny.
tím se nesnažím říct, že máme/te ve snahách ustat. ale je důležité přestat polemizovat na sítích a prostě začít něco POUŽÍVAT. pište svým vybraným jazykovým prostředkem na sockách, mluvte jím mezi queer kamarádstvem. klidně pro psanou a mluvenou formu používejte dvě verze, to je jedno. čím víc toho vypustíme do divočiny, tím dřív dojde ke spojení všeho možného do jedné amalgamace neutrálního jazyka, kterou budeme používat. a ta se bude, stejně jako čeština, dál vyvíjet a upravovat, dokud jednou třeba nebudeme i spokojené :)
