Herní design v Jihlavě

Hned při prvním spuštění si všimnete stylizované, barevné, působivé grafiky. Stylizované animace i zvuky skvěle zapadají do celku.

Zvuky, efekty i animace jsou důležitou součástí combat systému, které když se časem naučíte, pomůžou předvídat protihráčovi útoky a jiné používané dovednosti. Grafika je nenáročná, není přeplácaná, ani minimalistická.

Každý z 27 hrdinů je unikátní jak vzhledem, tak schopnostmi a stylem boje. Bohužel zde nenajdeme detailní popis žádné z postav ani jejich dovedností. To lze ovšem dohledat mimo hru, nebo jednoduše vyzkoušet přímo v praxi. Podobně je to s příběhem každé z postav. Ve hře mají charakteristické hlášky, vizuál i styl, ovšem bez možnosti nahlédnout do příběhových detailů a ostatních zajímavostí.

Free to play hráč má také možnost zkoušet si vždy jiné postavy které i když nevlastní, hra mu je vždy náhodně odemkne na určitou dobu na zkoušku (rotation).

U ranged hrdinů je důležitá mobilita, odstup a správná pozice. Specializují se bojem na dálku a jejich dovednosti jsou stavěny tak, aby hráč měl možnost úniku při blízkém střetu s nepřítelem, nebo jinou situací, pro kterou tato postava není stavěná. Melee se naopak orientují na souboj z blízka, jejich dovednosti jsou přizpůsobeny těmto požadavkům. Ať už je to přitáhnutí nepřítele, skok, atd.. Support není vyloženě navržený jen na healování svého spoluhráče jak je tomu často v jiných hrách, ale na celkovou obranu svého týmu včetně boje s nepřáteli. Beginner friendly hrdinové jsou ve hře označeni zeleným symbolem znázorňujícím palec nahoru, což noví hráči zajisté uvítají.

Hráči mohou hrát buď sami a být náhodně přiřazeni vždy k jinému hráči, nebo lze vytvořit stálý tým. Hra poskytuje také možnost tréninku ve formě tutorialu, nebo ve formě duelu 1v1.

Pohyb hráč ovládá klávesami WASD, míří myší, jednotlivé abilities jsou umístěny na Q, E, F, R, LMB, RMB a mezerníku, některé se dají kombinovat s pomocí klávesy shift. Celkem má tak hráč 9 možných variant útoku, což vůbec není málo. Ovládání působí přirozeně, hráč nad ním má plnou kontrolu. Vše je jen o správném časování a znalosti hrdinů. Hráč má také možnost různě customizovat již dané abilites pomocí karet, které jsou přístupné od začátku pro každého. Záleží pak na každém, jak si své dovednosti nastaví. Hra tak nabízí množství mechanik, které dovolují hráči projevovat své preference a vlastní styl hraní, díky tomu získává hráč větší zodpovědnost a kontrolu nad hrou. Zároveň nabízí možnost jakéhosi vyjadřování osobnosti pomocí nejrůznějších skinů, jména, avatara, mounta, atd.. 

Chaotické menu a často nevyrovnaný match making je snad jediný mínus z mého pohledu. Zmíněný druhý problém je sice v podstatě vyřešen nastavením v menu, kde si hráč může zaškrtnout, že chce vyrovnanější match making, ovšem s upozorněním, že takováto akce způsobí mnohonásobně zvýšený čas čekání ve frontě. 

Systém menu je nepřehledný, obzvlášť pro nové hráče. Zbytečně moc komplikovaný, často zavádějící a nesmyslný.

“Free-to-play team-based action game based on multiplayer online battle arena (MOBA) gameplay”

Další PvP arénová hra, tentokrát od Stunlock Studios. 

K dispozici je buď ve formě “free to play”, kde má hráč omezený počet hratelných postav, které si ovšem může časem za naspořenou herní měnu pořídit, nebo je samozřejmě k dispozici placený, obsáhlejší balíček. 

Svým zařazením v žánru je unikátní především snahou o akčnost, plynulost a rychlost. Arény jsou omezovány časem a vzniká tak vždy velice intenzivní zápas, který začíná v docela rozsáhlé oblasti, ale po určitém čase se jeho pole zmenšuje kruhovitě do středu, podobně jako je tomu například ve hře Fortnite.

Ve středu mapy se vždy po určitém čase objeví orb a další odměny v podobě životů a energie, které nutí hráče obou týmu pohybovat se primárně v této části a podporuje tak hlavní cíle hry - akční souboj na život a na smrt.

Díky těmto prvkům je Battlerite ideální odpočinková hra, kterou si můžete kdykoliv zapnout a do 10 minut s chladnou hlavou zase vypnout. Hratelnost je ovšem tak chytlavá a vybízející se neustále zlepšovat, získávat nové věci a vymýšlet funkční dynamiky, že u hry strávíte daleko víc času než se na první pohled může zdát.

Jedná se o kooperativní hru, kdy hráč musí spolupracovat v týmu buď 2v2 nebo 3v3. Výherní tým je ten, který vyhraje 3 kola. Hráč si může vybírat (k dnešnímu dni) z 27 postav, které se klasicky dělí mezi 3 druhy hrdinů - ranged, melee a support. Každý hrdina je unikátní a nabízí odlišné schopnosti.  

Jedním z důležitých prvků ve hře je čas. Ovlivňuje hratelnost i případné eventy. Jedním z dobrých příkladů pro tento jev je hra Don’t Starve, kde je funkčnost dne a noci nastavená podobě. V Darkwoodu ovšem nemáme hned od základu žádné hodiny ani nic, co by nám čas upřesnilo. Vše je ztvárněno pomocí vizuálu a ambientů, které zde skvěle prospívají survival / hororové atmosféře. Den slouží pro prozkoumávání světa, případně připravování se na noc a v mém případě i snahy dozvědět se něco víc k příběhu. Ten pravý survival ovšem přichází až s atmosféricky zbarveným západem slunce a opakovaným textovým upozorňováním ze strany hry k hráči. Tímto okamžikem se mění styl hry kterou známe doposud a přichází tak na řadu odlišný způsob hraní. 

Podobně jako ve hře Don’t Starve, noc je naším úhlavním nepřítelem a jde hlavně o to, ji přežít. Hráč musí být v úkrytu s dostatkem paliva v generátoru a doufat, že se do rána nic nestane. S příchodem noci přicházejí na řadu nejrůznější nestvůry, které v průběhu dne většinou nelze potkat. Někdy si s vámi jen hrají, klepu na dveře, jsou ve vedlejší místnosti a zbytek zůstává na vaší fantazii podle zvuků a různých efektů, jindy přijde na řadu boj, jindy útěk. Ten je ovšem omezený tím, že musíte zůstat blízko zdroji světla, protože útěk do hlubin lesa v černo černé tmě by asi moc nepomohl. 

S nástupem dne přichází libozvučný ambient, který se stupňuje čím blíž je noc u konce. Vrcholí s nástupem krvavého rozbřesku a následuje oslepující jasně bílá obrazovka, na které je vždy počet dní, kolik hráč přežil. Zpěv ptáčků, denní světlo a odměna v podobě reputace u obchodníka je příkladnou motivací pro hráče pokračovat i když ví, že tím co si doposud zažil to ani zdaleka nekončí.

Richard Moss, gamasutra.com

Boss fights jsou o testování zběhlosti hráče v konkrétní hře, odměňujícím progresu, sdělováním příběhu. Přichází s jasným cílem. “you don't just fight a big baddie because they're there “ 

1 - 'The End' sniper duel from Metal Gear Solid 3

2 -  Super Metroid's Mother Brain

3 -  Super Metroid's Draygon arena fight

4 -  The Walker boss' new point of view in NES Battletoads

5 -  Portal's final assault on GLadOS

6 -  The fights in Super Punch-Out!! All of them

7 -  Undertale's imaginative, character-laden, story-developing boss fights

Stanislav Costiuc, gamasutra.com

1 – Allow the player to reach a destination the way they want 

Ve hrách s otevřeným světem bývá cesta z bodu A do požadovaného bodu B očividná, přesto nekonkrétní. Hráči stačí označit kde se bod B nachází a zbytek nechat na něm + pomáhat s navigací nejrůznějšími prostředky. Alespoň takhle jednoduše to na první pohled vypadá. Ve třetím díle AC ovšem tento postup není tak častý jako například v předešlých dílech.

Například mise the Battle of Bunker Hill je stavěná tak, že hráči nedovoluje vybrat si vlastní cestu. Hráč je nucen být celou dobu po boku konkrétní postavy a navíc není možné pokračovat, pokud chce hráč jet na koni. Pokud nesplníte tyto podmínky, mise je automaticky označena jako neúspěšná. 

Pokud chcete po hráči, aby šel lineární cestou a dělal přesně to, co chcete, je potřeba poskytnout striktně lineární prostředí. Kombinace tohoto stylu v otevřeném světě vypadá jako nesmysl.

2 – Have NPCs adapt to the player, not the other way around

Hráč je často nucen chodit po boku NPC, které s ním jde do nějaké lokace, zatímco vedou dialog. Nebo jen musí NPC následovat. Pokud ne, riskuje nesplněnou misi. 

Obecně je dobré, aby v těchto případech měl hráč jen danou cílovou lokaci a NPC se mu přizpůsobila. Ovšem existují akceptovatelné výjimky.

3 – Optional Objectives should fit with the character and preferably not define playstyle

“good approach to making optional objectives is to design a side goal rather than a method of completing a main goal.”

4 – Mission Failures should serve as a last resort

Jako jediný neúspěch by měla být považována smrt hráče nebo například jiné postavy. Neúspěšná mise a jiné zvraty by měli nejlépe jen ovlivnit následující dějovou linii a další situace.

5 – Make sure the missions are designed to utilize as many tools as possible

Je potřeba se ujistit, že jakýkoliv nástroj který hráči poskytnete by měl být dále ve hře použitelný, měl by mít nějaký smysl.

Jack Yarwood, gamasutra.com

Článek o tom, jak pracovat se světlem ve hře s cílem dobré čitelnosti, viditelnosti a také nastolením požadované atmosféry či jakýmsi vyzdvižením level designu. Veškeré poznatky zde popisují v souvislosti s konkrétní hrou Lake Ridden od studia Midnight Hub.

"You never want to just place a light somewhere [randomly], you want to [say] 'What can we do to make this area interesting with this light?'"

Vývojáři této hry chtěli vytvořit hru, která vypadá realisticky, ale více na styl Hollywoodského realismu, tudíž přehánět a snažit se o dramatický, kontrastní vzhled. Inspirací proto na začátku byly konkrétní hollywoodské filmy a také reálné fotografie různých prostředí. To jim pomohlo rozhodnout jak rendrovat jednotlivé objekty, jak přesně mají být nasvícené konkrétní předměty. Poté použili vlastní pluginy k vyladění saturace a odstínu barev. Zároveň rozlišovali denní světlo tím, že používali teplejší barvy a v noci naopak studené barvy do modra.

“I think [more designers] should look a lot at movies,” says Nilsson. “Look how they are lighting things, because nothing is an accident. Everything is planned. If you have a light, try to get the most out of it, because a shadow is great for breaking up a texture and making it look more interesting.”

Nejde jen o simulaci přírodního světla, ale také o detailnější zdroje, které často pomáhají zmiňovanému level designu. Může to být například ohniště/ lucerna/ svíčka, které mohou hráči ledacos napovědět. Ať už je to směr cesty po které se má hráč vydat, highlight předmětu který potřebuje, nebo jen jakýsi signál/ varování.

(Gamepad vs keyboard) vs Dark souls 3

Obecně se obě hry hrají lépe a pohodlněji na gamepadu z důvodu toho, že ani jedna hra nenutí hráče rychle reagovat kamerou jako je to třeba u FPS her.

For Honor – Zde není moc co popisovat, nenašel jsem problém. Na obou ovládáních se hraje příjemně a intuitivně. Klávesy dávají smysl, nejde o přehození gamepad nastavení na klávesnici. Oceňuji možnost rychlého měnění ovládání, když hrajete na gamepadu, zobrazují se vám „hinty“ v jeho klávesách (X/Y/B/A) a když zmáčknete něco na klávesnici či pohnete myší, změní se na druhé ovládání a obráceně.

Dark souls 3 – Tady je to daleko horší. Nastavení na klávesnici nečekejte. Všechny hinty jsou pro Xbox gamepad a nelze to změnit a dokonce změna jména nejde, aniž byste měli klávesnici. Ovládání hry na klávesnici je strašlivý paskvil kvůli tomu, že se jedná o pouhé přehození gamepad ovládání na klávesnici, nikdo se nad klávesy nezamýšlel a jde to vidět. Pro začátečníka je skoro nemožné hrát na klávesnici, když tutoriál je psaný v Xbox klávesách a je naprosto mimo.

Nikdy bych nečekal, že může být až takový rozdíl u PC portů. For Honor co se týče ovládání je jasný vítěz a Dark souls 3 má opravdu hodně co spravovat. Kdybych měl použít přirovnání tak Dark souls 3 PC port je jako For Honor kampaň, je tam, ale udělaná absolutně bez lásky či snahy.

Faction wars a eventy

Každá frakce má na začátku stejný počet území na Faction war mapě a mohou bojovat o další území. Všichni bojují na třech frontách, jež tvoří herní módy:

Duel/Brawl/Deathmatch

Tribute/Domination

Ranked

Za odehranou hru v multiplayeru dostane hráč počet bojovníku dle jeho výsledků. Bojovníky pak může rozeslat v území daného módu bránit či útočit na nepřátelské území. Hráči se zobrazují, kde je jaký počet bojovníku a podle toho může lépe rozhodnout kam poslat své, ačkoli když je nepošle nikam, automaticky se rozešlou po bojišti.

Faction war se odehrává po dobu celé sezóny, která trvá deset týdnu. Dále se Faction war rozděluje na pět kol a každé trvá dva týdny, aby hráči byli stále motivováni hrát. Za vyhranou Faction war dostávají hráči dané frakce odměnu v podobě truhel, herní měny a ornamentů.

Eventy jsou krátkodobé speciální herní módy, ve kterých hráči můžou bojovat o časově omezené odměny. Poslední event byl na tématiku masek a vraždící arény. Hráči si mohli zahrát v 4vs4 v malé aréně kde se jim po každé smrti zvedal čas oživení a kdo neměl ani jednoho hráče živého prohrál. Odměna byl efekt vyvolání masky podle frakce. Eventy se nezapočítávají do Faction war ale na frakce se stále hraje, čímž se určí vítěz.

Multiplayer

Tvoří hlavní náplň hry, proto má nejvíce módů a přídavků zadarmo. Skrze hraní hráč získává herní měnu a může si dopomoct speciálními úkoly. Daily úkoly se mění denně a jde o ty nejlehčí, poté jsou týdenní, jenž si hráč může vybrat jen tři a až jeden splní, může si vzít další z týdenního seznamu.

Herních módů je celkem šest –

Duel – Základní mód, ve kterém se hráči utkají ve férovém souboji jeden na jednoho bez úpravy zbroje či schopností. Hraje se na tři vítězství.

Brawl – Stejný jako duel jen se zde utkají dva na dva. Hráči se mohou navzájem oživovat, ale jinak se hraje na posledního přeživšího. Hodně divný mód, protože i když se jedná o 2vs2 tak se hráči objeví vždy 1vs1 a jejich kolegové bojují daleko od nich.

Deathmatch – Stejný jako brawl jen se zde utkají čtyři na čtyři.

Tribute – Nejnovější mód, dva týmy po čtyřech hráčích bojují o 3 neutrální vlajky, které se na začátku objeví na středu mapy. Oba týmy vlastní tři úložiště pro vlajku – útok, obrana a moudrost.  Podle toho kde vlajku vztyčí, tým dostává bonus. Týmy se snaží vlastnit všechny vlajky 30 sekund či mít více vlajek jako druhý tým na konci hry – časové omezení. Hráči se oživují.

Domination – Nejoblíbenější mód, dva týmy po čtyřech se snaží ovládnout 3 území po mapě. Když tým vlastní zónu přidává jim 1 bod za sekundu a zabráním tým získá 100 bodů, jenž mají jen tehdy když vlastní zónu. Hráči se oživují, ale po získání 1000 bodů se druhému týmu znemožní oživení a tým má za úkol je pochytat a zabit, aby vyhráli. Zóny se rozlišují na A/B/C a zóna B je speciální v tom, že se zde přetahují AI o vlastnictví zóny a hráči jim mohou napomáhat.

Ranked – Jde o duely v turnajovém systému. Vygeneruje se síť, kdo hraje proti komu, poražený vypadává a hraje se na posledního nejlepšího, jenž získá speciální ranked odměnu.

Kampaň

Kampaň se dá hrát jak solo tak co-op s jedním kamarádem. Oba vždy hrají stejné postavy, jediné čím se mohou od sebe odlišovat je vizuál – žena/muž a hratelnost se mění pouze skrze schopnosti (feats).

Kampaň je lineární a tvoří ji tři kapitoly každá rozdělená na šest částí. V první kapitole hrajete za templáře, v druhé za Vikingy a jako poslední samuraje. Všechny příběhy spolu souvisí a skrze kampaň si vyzkoušíte všechny hratelné postavy ze základu. 

Hru začínáte jako Warden, který brání hrad před útokem templářů z „Blackstone Legion“ pod vedením Apollyon, hlavním záporákem hry. Nejdříve musíte odehrát krátký tutoriál, při kterém nevidíte spoluhráče a poté dojde i na boss battle, jenž musí vybojovat jeden z vás a druhý se kouká. Po vítězství se přidáváte k Blackstone Legionu a končí první část.

Hra má otevřený konec i přesto, že zabijete Apollyon. Po vítězství se velitelé ze tří frakcí sejdou, aby dosáhli míru, ale neví, jak a tak se začnou domlouvat, ale jak se usnesli se neví a proto se proslýchá, že bude pokračování.

Příběh je lehký nadprůměr, ale jinak celkově se nedá říci, že se jedná o plnohodnotnou kampaň, spíše o pěkný a dlouhý tutoriál. Žádné zajímavé mechaniky nežli ty co uvidíte v multiplayeru tu nehledejte, sice jsou tu pokusy jako třeba jízda na koni, ale provedení je opravdu levné a nudné. Co-op se tomu taky nedá úplně říci, protože během cutscén nevidíte spoluhráče a při speciálních eventech např. jízda na koni či boss battle hraje jen jeden hráč.

Customize – vizuální

Vizuální customize se sbírá pomocí herní měny (dá se zakoupit za reálné peníze ve store), kterou hráči získávají za odehrané hry a splněné úkoly, či pomocí lvl hrdiny a splněné eventy – halloween, faction wars.

Zbroj – Každý předmět má svůj vzhled. Vzhled předmětů se mění čím větší má předmět lvl (umělé navýšení nemění vzhled). Pokud se hráči předmět nelibí vzhledově, ale statově může mu změnit vzhled na jiný předmět, jenž vlastní v inventáři, změna stojí trochu herní měny.

Popravy – Hrdinové vlastní 7 různých poprav, jež se liší jen dobou trvání a animací. Do hry si hráč může vzít až 4 různé popravy, dvě popravy si dá na tlačítka (Y/X) a další dvě má na těch stejných tlačítkách jen je musí chvíli podržet – nová funkce od páté sezóny, předtím mohl mít hráč jen 2.

Taunt – Jsou pouhé vizuální animace, jenž si hráč může dvě vybrat do hry, jednu dlouhou a jednu krátkou. Krátkou provádí stisknutím „Y“ a dlouhou podržením klávesy.

Efekty – Se dají kombinovat jak s taunty tak s popravami. Je vám málo normální poprava? Ozdobte si ji ohněm, ledem či černou magií.

Barva – Barva zbroje je nejméně viditelný vizuální customize. Jde vidět pouze v duelu, aby v ostatních módech hráči poznali dle barvy kdo je spojenec a nepřítel. Hráč si může měnit i barvu kůže či materiál zbroje, jež jdou vidět ve všech módech.

Pohlaví – U některých hrdinů si může hráč změnit pohlaví, čímž se mění i hlas a hlášky hrdiny. Změny pohlaví jsou možné pro – Raider, Warden, Shinobi, Orochi a Berserker.

Tetování/Symboly – Mění se dle hrdiny, někdo si může měnit tetování či symboly na zbroji na rukou/ramenech/těle a nohách. Jdou vidět v každém módu a hráč si může vybrat symbol i pozadí.

Ornament – Specialita, která se připíná na helmu a získává se pouze za velké eventy a většinou jdou získat jen jednou a pak jsou nedosažitelné.

Customize - hratelnost

Hrdinové – Z každé frakce pochází 6 hrdinů (v základu 4), kteří se liší úplně vším až na základní soubojový systém. Mají jiné schopnosti, kombinace útoků, rychlost pohybu/animací, zdraví, poškození údery atd. ačkoli některé schopnosti spolu hrdinové ze stejné frakce sdílí.

Templáři – Warden, Peacekeeper, Conqueror, Lawbringer, Centurion, Gladiator

Samurajové - Kensei, Orochi, Shugoki, Nobushi, Shinobi, Aramusha

Vikingové – Raider, Berserker, Warlord, Valkyrie, Highlander, Shaman

Schopnosti (Feats) – jsou rozdílné v singleplayer a multiplayer. V singleplayeru hráč sbírá zkušenosti pro účet, za nichž získává další schopnosti, které si může měnit každou misi. V multiplayeru jsou schopnosti vázané na hrdinu a jeho lvl a nemohou být použity do duel a brawl módu. Feats se rozdělují do 4 kategorií, dle síly a každá kategorie má na výběr mezi 3 schopnostmi.

Zbroj – Rozděluje se do dvou hlavních kategorií – brnění a zbraň.

Brnění dále na tři podkategorie - ramena, tělo a hlava. Zbraň - čepel, spodek a jílec. Každá část zbroje přidává tři staty, všechno brnění přidává zmenšení příchozího zranění, kdežto zbraň zvyšuje udělené zranění a poté má každá část dva speciální staty např. tělo má zvýšení obrany a dobu trvání revenge mode.  

Každý hrdina má zbrojné staty stejné a získává zbroj po konci hry dle svého lvl, čím větší lvl tím lepší předměty mohou hráči získat či si mohou koupit za herní měnu bednu, ve které se skrývají náhodné předměty. Lvl předmětů se dá uměle navýšit pomocí herní měny a suroviny získané za zničené předměty, jenž hráč nepotřebuje.

Válečnický trénink pokračování

Guardbreak je systém prolomení obrany i přes bránící směry. Hráč popadne druhého a ten má chvíli čas (pokud není omráčený) na to, aby použil guardbreak a tím nepřítele odhodil, pokud se tak nestane, hráč mu může udělit zranění či ho odhodit do libovolného směru. Jde o dost nenáviděnou mechaniku, kvůli častým propastem na mapách, do kterých se můžou hráči házet, čímž se epický boj mění na jedno zhození ze skály.

Multicombat či souboj proti více hráčům je ve For Honor velmi složitý. Hráč nevidí směry útoků u nepřátel, pouze u jednoho a u ostatních musí sledovat směr jejich animací. Pro takové souboje se nejvíce hodí „zone attack“, jenž zraňuje všechny před hráčem a „revenge mode“ mechanika vytvořená pro multicombat.

Revenge mode je speciální mód hráče ve kterém má zvýšené zranění, štít dle jeho max. životů a nelze mu zastavit animaci útoku zraněním. Nedá se aktivovat vždy, hráč musí nejdříve nasbírat max. počet revenge bodů vykrytými údery.

Feats jsou speciální schopnosti, jenž se hráči postupně odemykají každou hru od nejslabšího po nejsilnější feat. Featy se odemykají pomocí renown, jenž se dostávají za splněný “objective”, zabití hráče/AI či oživení spoluhráče.

Válečnický trénink

Postup je stejný jako v začátečnickém tréninku, jen zde se objevují složitější mechaniky a někdy je zapotřebí si trénink i zopakovat. Trénink se věnuje osmi složitým mechanikám – poprava, úskok, parry, guardbreak, multicombat,unblockable attack, revenge mode a schopnosti (feats).

Poprava se aktivuje, když hráč dorazí druhého hard attack, oba se zastaví na místě a hráč si může vybrat, jakou animaci popravy chce použít – dle délky se určuje, kolik zdraví si hráč doplní. Poprava znemožní ostatním hráčům oživit popraveného hráče a prodlouží se mu doba na oživení o 3 sekundy.

Úskok může hráč použít do všech směrů, aby se vyhnul úderu či se dostal blíž/dál k nepříteli. Když hráč není v guard mode jeho úskok se mění na kotoul, který sice stojí více staminy, ale hráče nelze zaměřit. Kotoul se dá použít v guard mode, ale jen když je nepřítel daleko.

Unblockable attack je typ útoku, jemuž se nedá ubránit pouhým bráněním směrů, protihráč musí útok přerušit rychlejším útokem (zranění ruší animaci útoku), úskokem či systémem parry. Ve hře jsou tyhle útoky zvýrazněné na hráčích tak, že se zbarví do oranžové barvy.

Parry slouží jako dokonalé krytí směrů, oproti klasickému bránění neprochází žádné zranění a nepřítele vyvádí z míry a odhazuje ho. Jeho nevýhodou je jeho aktivování, hráč musí vyčkat, až bude nepřítelova animace útoku ve správném okamžiku a poté po stisknutí „hard attack“ tlačítka použije parry. Díky tomu, že parry a hard attack sdílí tlačítko, nevzniká problém z BF4 kde stačilo na obrácení úderu zběsile mačkat tlačítko.

Training

Po úpravě se zde nachází 4 nabídky – Training arena, Training Media, Začátečnický tutoriál a Válečnický tutoriál. Training aréna je zcela nastavitelná aréna pro hráče, aby si mohl vyzkoušet komba a pohyb v přátelským prostředí. Training Media jsou krátká videa (tutoriály) na různá témata – systém parry, hrdinové atd. Začátečnický tutoriál je hratelný tutoriál, jenž vysvětluje základy boje a válečnický tutoriál je pokračování zkoumání komplexnosti bojového systému.

Začátečnický trénink

Training ve For Honor nás provede základem bojového systému, který má podobný jako mlátičky např. Mortal kombat, jen přidává 3D prostor, multicombat, zajímavější módy a 3 bránící směry. Training probíhá v podobě malých úkolů, které musí hráč párkrát zopakovat, aby se naučil herní mechaniku a mohl pokračovat na další úkol.

V normálním módu může hráč sprintovat a pohybovat se jako v každé third person hře, ačkoli po zapnutí „guard mode“ se hráčovi uzamkne kamera na nepříteli, nemůže sprintovat, pomaleji se pohybuje a zobrazují se mu bránící směry jak na nepříteli tak u sebe a ovládání pro pohyb kamery se mění na pohyb bránících směrů.

Bránící směry se označují trojúhelníkem, ale může být aktivní pouze jedna strana, která určuje směr útoku a bránění. Útok na bránící směr má minimální účinek. Útoky má hráč k dispozici dva – „light“ a „heavy“. Light je rychlý a slabý a heavy je pomalý a silný, ačkoli hráč si musí dát bacha, protože ho akce (útoky, úskok atd.) stojí staminu, kterou když vyčerpá, přechází do „unaveného“ stavu ve kterém nemůže utíkat, používat některé komba a zpomalí se mu animace, dokud si jí nenechá dobýt pasivní regenerací.

Hra vyvíjená od společnosti Ubisoft (montreal) pro PC, Playstation 4 a Xbox one. Byla oznámena na Electronic Entertainment Expo 2015 a později celosvětově 14. února roku 2017 vydána. Jedná se o third person mlátičku mezi třemi znepřátelenými frakcemi – Vikingové, samurajové a templáři, každá frakce má svoje důvody pro boj, jenž vysvětluje kampaň, která se dá hrát i     co-op s kamarádem. Hra byla špatně přijata kvůli absenci dedicated serverů, jenž přišly až s pátou sezónou na začátku roku 2018, nyní ji populace roste.

Na popularitě ji nepomohla ani obrovská chyba na turnaji, díky níž vyhrál hráč 10 000 dolarů. Problém byl v jednom typu útoku (zone attack) jenž se nedal vykrýt a při předání výhry to přiznal i Roman Campos-Oriola hlavní director hry.

Kvůli nízké popularitě vznikla i Starter edition verze pro PC. Hráč namísto 60 euro zaplatí 15 euro a získá 4 základní hrdiny z dané frakce a ostatní si musí dokoupit pomocí herní měny, jinak je hráč neomezen. Tenhle systém Ubisoft použil už ve hře Rainbow six siege.

První zapnutí

Na začátku si musí hráč vybrat, za jakou ze tří frakci chce bojovat a rozšiřovat jejich území ve Faction war. I přesto, že si hráč vybere frakci, může hrát hrdiny z jakékoliv frakce, není nijak omezen. Po výběru frakce si upraví svůj banner a vstupuje do hlavního menu. Hlavní menu je vcelku nehezké, minimalistický bílý design a v pozadí je mapa světa pro Faction war. Najdeme zde nabídky – Multiplayer, Campaign, Training, Customization, Options, Store, Social a Custom match. Protože se jedná o složitou hru a první zapnutí, zapínám Training mód, který prošel v páté sezóně velkou změnou a přidal Training arénu.