Disertací k diskreditaci.. 3
Dálkový průzkum Země s multispektrálním snímkováním je široce využíván k průzkumu vegetace velkého rozsahu. Avšak funkční využití může být omezeno informační hodnotou 2D dat, například korelace spektrálních vlastností a nadzemní biomasy je často limitována. Monitoring zněn a krajinného rázu pomocí 3D modelu může přinést více informací o fungování v krajině. Množství biomasy je běžně odhadováno pomocí druhově specifických regresních alometrických modelů, odvozených za pomoci terénního průzkumu. Pozemní monitorovací programy využívající druhově, místně a časově specifické vztahy mezi biomasou v různých měřítcích mohou být přesné, ale jsou náročné a náchylné na nedostatečné množství odebraných vzorků v prostorově heterogenních ekosystémech. LiDAR (Light Detection and Ranging) je široce využívaná zaměřovací technologie, ale má vysoké pořizovací náklady a omezení v prostorových a časových měřítcích, což může vést k dalšímu výzkumu. Tato omezení v měřítcích jsou významná především v ekosystémech aridních oblastí, jelikož je zde často výskyt řídké vegetace. Změny ve struktuře této krajiny za relativně krátkou dobu jsou důsledkem lesních požárů, herbivorů nebo rychlého růstu po častých srážkách. Tato dynamika a různorodost přispívá k nejistým odhadům pozemní zásoby uhlíku. Omezení těchto nejistot vyžaduje vývoj nových technik pro efektivní a přesné měření pozemní biomasy v intervalech, kterými bude možné zachytit zmiňovanou dynamiku.
