zdroj: wikimedia.org

Vždycky jsme chtěli s Chrisem zkusit surfování a po nějaké době pročítání tematicky zaměřených webů jsme přišli na to, že nejlepší vlny na surfování v dostupné vzdálenosti jsou v zimě (prosinec-únor) na Fuerteventuře (na druhém místě pak bylo Portugalsko, taky v zimě). V létě jsou pak vlny tak minimální, že to v podstatě nemá smysl surfování zkoušet.

Tady na Tenerife při pronikání do tajů surfu nemůžete uniknout zmínkám o legendárních Locals. Aneb lokální surfaři. Jako nováčka v surfu vás všichni budou varovat ať si s Locals nezačínáte, ať si na ně dáváte pozor, ať se vyhýbáte surfování na pláží, kde jsou Locals atd. Slyšel jsem, že některé pláže dokonce Locals blokují a nepouští jiné surfaře ani do blízkosti pláže se podívat. Locals se rádi rvou a nechodí pro ostrá slova daleko... to všechno se o Locals můžete dozvědět ještě dříve než si vůbec poprvé stoupnete na prkno. A to vás trošku vystresuje. "Je tohle Local nebo jen šikovnej německej turista?"

Pozn.: na Tenerife je neskutečné množství velmi dobrých německých surfařů. 

O to víc pak bylo překvapující 1. setkání s nimi. Když jsem s Gonzalem dorazili na, pro nás úplně neznámou, pláž, kde vlny byly na letní měsíce až neuvěřitelně veliké a zahlédli jsme jak se v nich prohánějí lokální bodyboardisti, zatajil se nám dech. Jeden se jak duch objevil na souši, šli jsme k němu se pro jistotu zeptat, jestli můžeme vstoupit do jejich vod a případně jestli na nás čekájí nějaké nástrahy.

Bodyboarding - používá se malé prkno, na které se nedá stoupnout, občas se na něm klečí. Bodyboardisti nosí ploutve na nohou, aby získali rychlost, která jim pomůže chytit vlnu. Většinou jednou rukou kraulují, druhou rukou si musí přidržovat prkno a nohami kopají pro získání rychlosti. Bodyboarding je všeobecně snazší a pokud nemáte odhodlání, čas a trpělivost, nehledáte výzvy, ale chcete se jen bavit, pak je pro Vás lepší volbou než klasický surf.

  Local byl velmi přátelský a ukázal nám, kde jsou nejlepší vlny a čemu se vyhnout, kde surfovat s bodyboardem a kde surfovat s mym klasickým prknem. Při pohledu na naše vyjevené obličeje mu muselo být jasné, že jsem nováčci, ale ani na sekundu nedal najevo ani nijak nenaznačil, že bysme měli jít na jinou pláž. I když nám jednu doporučil, kdybychom si chtěli ulehčit situaci při vstupu do moře a upřednostili menší vlny.

Moře zde bylo opravdu rozbouřené, vlny se střídaly jedna za druhou v tempu nasteroidované parní mašiny. Jakmile vás semele jedna vlna, máte jen malý časový prostor se nadechnout než se na vás vrhne další. Dobrá fyzičky je u surfu základ!  

Když jsem se pokoušeli vstoupit do moře, během vteřiny se zjevil druhý Local. Zahvízdal na nás a posílal nás k menšímu útesu, kam sám směřoval. Tam jsem se s ním sešli a já už očekával, že teď teprve přijde ten pravý Localní zážitek.... "Tam ne, tam se vám bude vstupovat do moře blbě, je tam spoustu šutrů... Nejjednodušší to máte tady z toho útesu, prostě počkáš až přijde vlna, která praští do útesu a hned po ní skočíš na prkně do vody a pádluj co to dá, jinak tě následující vlna hodí zpátky na ten útes..." au... Znovu nám ukázal, kde by pro nás asi bylo nejlepší surfovat a čemu se vyhnout.

Pak jsme asi 20 minut na útesu střídavěli civěli na burácející vlny a na to co za tvary dokážou vyrýsovat naše obličejové svaly. Mně bylo jasné, že tohle se svými chabými zkušenostmi nedám aníž bych se zranil nebo si zlomil prkno. Už jen to, že v moři nebyl žádný surfista, jen bodyboardisti.

Gonzalo se už připravoval, že skočí a nakonec to taky vzdal. Sklopili jsme ocasy, poděkovali a zamávali Localům, kteří chápavě pokyvovali a popojeli 500 m na písečnou pláž. Tady jsme našli další surfaře a surfařky, dokonce i právě probíhající surfařský kurz. Tady už jsem neměli problém. 

Konečně jsem se dočkal a po 3 týdnech od doby co jsem si pořídil vlastní prkno jsem se dostal k chytání vln... Léto pro surfování na Tenerife není ideální, nejsou skoro žádné vlny a tak není jen tak, najít tu správnou pláž.

Pláž s Socorro (v překladu "Pomoc") naštěstí mívá vlny velmi často. To bude také důvod proč je většinou tak plná.

Surfování se vydařilo, sjel jsem pár vln (jestli se těm pár sekundám na prkně dá tak říkat),  užil si západ slunce (z pohupujícího se prkna na moři to má vše jinou perspektivu) a sedřel si trochu hrudník.

Lekce č.1: nesurfovat bez neoprenu (minimálně alespoň v tričku). 

Na prkno se většinou nanáší vrsta vosku, aby povrch nebyl tak kluzký. Zbytek už si dokážete asi představit.