Byli jsme usazeni na balkónku a je tu celkem fajn výhled na celé dění. Viz. předchozí foto z Instagramu.

Zatím jsme si střihli nějaké to zkoušení. Moravec bavil publikum a vůbec se nemazlil s kandidáty. Jako první otázku jim položil, jakou otázku dostávali nejčastěji a nejmíň rádi. 

V paměti mi utkvěly dvě odpovědi. Nejprve odpověď Fischera, který hovořil něco o tom, že mu nejvíce vadily otázky, které se netýkaly důležitých věcí, které by měl řešit prezident. V publiku to jen zašumělo. Všichni víme, že nejvíce musely vadit otázky na komunistickou minulost. Je smutné, že to Fischer neumí narovinu přiznat.

Pak mi utkvěla v paměti přestřelka mezi Zemanem a Moravcem. To celý sál řval smíchy. Bohužel to nejsem schopný zreproduktovat.

Pak se kandidáti nechali vyfotit, odešli do zákulisí a Moravec si vyléval srdíčko, že nechal hodinky na nočním stolku a že se bojí, že zas dostane vynadáno od generála ČT, který sedí po jeho levici, že zas přetahuje.

Nakonec mu hodinky nabídl člen týmu Zemana, ale Moravec je odmítl s tím, že by se jednalo o úplatek v přímém přenosu. No, nevím...

Pak jsme si chvíli utahovali z Branek, bodů a vteřin, protože taky přetáhly. Asi o 50 vteřin.

Říkal jsem si, že superdebatu si nemůžu nechat ujít. Už jsem měl jít na estrádu Zeman vs. Fischer na Primě, ale to jsem si uvědomil, že ty moje záchvaty kašle asi nejsou do televize to pravé ořechové. Včera jsem měl dorazit na debatu od iDnes.cz, ale to mi zas bohužel vůbec nevyšlo časově. 

Už z mailu bylo patrné, že mě čeká utrpení. Měl jsem se dostavit v 17:30 a přenos začíná v 20:00. Už z toho je znát, že člověka nečeká zrovna ideálně strávená dvou a půl hodinka. A jak je mým zvykem, tak úplně nefandím čumění do zdi, a tak jsem začal vymýšlet, jak se zabavit.

Na chvíli se o zábavu postarala ochranka. To když se jeden z fotografů snažil proběhnout kordon nejinteligentnějších lidí v místnosti, kteří strážili schodiště. Mával přitom s iPadem a naznačoval, že má být vpuštěn. Byl sražen na zem a byla mu nasazena páka na ruku. Začaly lítat blesky a nechyběl ani mohutný potlesk ve chvíli, kdy si pro agilního fotografa přišel šéf ochranky a milostivě ho vpustil dovnitř.

Já jsem se vydal k novinářskému vstupu. Využil jsem útrob kongresového centra a našel jsem cestu ke vstupu č.10, aniž bych musel jít venkem a celé kongresové centrum obejít. Tím jsem na sebe upoutal pozornost pana důležitého.

Pan důležitý je mladý nagelovaný sekuriťák v nepadnoucím proužkovaném obleku, který má pod palcem vstup č.10. Tedy vstup pro akreditované novináře, prezidentnské kandidáty, jejich tým a hosty. Takže je vlastně jako nejdůležitější sekuriťák tady. Může totiž zastavit třeba i Bohouška Sobotku a žertovně po něm chtít, aby nahlásil jméno.

Příchody prezidentských kandidátů byly velmi nenápadné. Snad jen Franz vzbudil mou pozornost. Je těžké ho přehlídnout, ale tentokrát mě nezaujal tetováním. Měl skvělý kabát. Bylo to něco jako ty kožichy, co nosil Leoš Mareš, akorát to na něm vypadalo opravdu dobře. 

Kdo mě naopak nezaujal byl Fischer. Já vím, už je to trapné, jak do něj všichni kopou a využijou k tomu každou příležitost. Ale to je fakt těžké. On působí jako slizká podrž-taška. 

HA! Máme se balit, tak pa!