#nesmysly

všechno jako horská dráha. jednou nahoře. jednou dole. pak letíš doprava, doleva, sama nevíš kam. všechno zapomínáš v rychlosti, když ti vítr hladí vlasy. nedělá to jako on, ale ty se necháváš unášet, protože nechceš spadnout dolů. nechceš narušit ten kurz. stačí jeden špatný pohyb, čin. už letíš dolů, letíš pryč, všechno je pryč. jsi prázdnotou a tmou obklopená a čekáš na záchrannou ruku.

Někdy mi to stačí Utíkat do lesů Trhat kopretiny na loukách A chrpy A na zahradě Třešně Pohlcovat sluneční paprsky Vitamin D nebo rakovinu Na nebi Sledovat mraky Uhánějící vstříc zářný budoucnosti Nebo Žádný budoucnosti Cumulus Stratus Chemtrails Lekníny na vodě Zlátnoucí pole a vůně bezu Teplej vánek hladí po tvářích Skoro jako u moře, říkáš To jo Skoro jako u moře Někdy mi to stačí A snad od života ani víc nechci Někdy mi to stačí Někdy

Je posun k lepšímu, když už si ani nepřeju být s ním, ale jenom se vrátit v čase a cítit ty věci znovu?

cítím v dlaních tváře chlapců, k nimž jsem měla blízko, a přesto tak daleko