#klaustur

Tak jsem si na to dala posmrkaný kapesník a šla jsem si udělat selfíčko s mořem. Protože jsem (ostatně jako každý, kdo si dělá selfíčka) úplně vymytá, snažila jsem se vyfotit se s obrovskou vlnou tříštící se o kameny za mnou. Kvůli zranění jsem nemohla pořádně držet telefon a vypadala jsem jako úplnej kryplík. A aby toho nebylo málo, tak mě ta vlna ohodila. Byla jsem vymytá, mokrá, slaná, ubrečená a zraněná. Možná i proto Péťa nakonec pookřál a zeptal se mě, jestli jsem v poho, jestli mám náplast a jestli s tím nechci nějak pomoct (<3). Určitě věděl, že nebudu chtít.

Z Hercula Poirota všichni známe ten fakt, že se pachatel vždycky vrací na místo činu. Nastoupili jsme teda do auta, odjeli směr Vík a k našemu hořícímu vařiči jsme se už nikdy nevrátili. Celou cestu nám šlapala na podvozek bouřka, vypadalo to, jako by se za námi otvíralo (moc hezký) peklo. Naštěstí jsme tomu brzy utekli a dorazili jsme na jednu z nejhezčích pláží na planetě. Když se díváte, jak se na černý písek dobývá šedé moře a bílá mořská pěna se převaluje po pobřeží, máte pocit, jako by ze světa zmizely všechny barvy a stal se černobílým. Dosyta jsme si užili romantiky – západu slunce, obrovských kamenů v moři, kterým se říká Tři trollové (Bartík, Cerman, Zeman?) - vyšlapali jsme svá jména do písku a odjeli jsme. Do Klaustru.

Kdybyste to chtěli hledat na mapě, tak Klaustur se ve skutečnosti jmenuje Kirkjubaejarklaustur, ale s tim se nikdo nechce srát. Cestou tam jsme viděli úplně nejkrásnější věc. Nekonečná lávová pole. Ztuhlou černou lávu pokryl zelený mech a se sopkami a bouřkovými mraky v záhlaví to vypadalo jak na jiné planetě. Hele. V Kalustru jsme našli bazén, což bylo ideální řešení našeho problému kde se umýt a jak strávit podvečer. Sedli jsme si do 40 stupňů horké vody a pomlouvali spolužáky z gymplu. Když už jsme vyčerpali všechny divný lidi, o kterých jsme si mohli povídat, byli jsme na koupáku sami Péťa chtěl naučit bazénovou stojku. A protože mu to nakonec i šlo, vyrostlo mu ego a rozhodl se mě vyzvat na závody v přeplavávání bazénu pod vodou. Samozřejmě jsem ho napoprvé rozsekala, ale zmetek se to za chvíli naučil a uplavali jsme toho tak nastejno. Každopádně jsme vypadali jako naprostý kreténci.

Setmělo se a my už museli z bazénu ven. Zjistili jsme, že se kuskus dá udělat i bez vařiče, prostě se nechá delší dobu ve vodě a on nabobtná. Tak se naším denním chlebem stal studený kuskus s tuňákem a okurkou. A studený fazole. Navečeřeli jsme se, ale pořád bylo hrozně brzo, tak jsme si našli uprostřed vesnice bezva plácek na zaparkování auta a přespání. A protože měl Péťa druhý den narozky, rozhodli jsme se trochu slavit. Zavřeli jsme se v autě, rozmíchali si instantní čokoládový puding místo dortu a chlastali jsme jägermeistra. Teplota v autě začala stoupat, venkovní naopak pomalu klesala a nám se hezky mlžila okýnka. K dobrý party patří Activity, ať jste s kamarády v obýváku nebo jen ve dvou namačkaný autě na Islandu, a tak jsme na ta okýnka malovali různé věci podle zadání z mobilní aplikace Zábavné šarády. A ten druhý to musel hádat. No co vám budu vyprávět, prostě party hard.

Na pláži prostě musíte svoje jména vyšlapat do písku.

Já na krásný černý pláži a za mnou 3 trolové.

Romantika a nejhezčí černé oblázky. Potřebuju je do terárka.

Fakt hezkej útes.