#etnetera_activate

Aplikace řídí naše životy

Moc se mi líbí, že hledáme nové způsoby, jak zvládat všechny ty remote officy, home officy a sick officy. Tento podzim jsem se do Kalifornie moc netěšila, protože jsem chtěla být s týmem. Začali jsme ale vymýšlet zavedení aplikací, které by nás více spojily. Nejen mě, když jsem na remote, ale i ostatní, kteří třeba pracují v kanceláři klienta nebo z domova. Mezi návrhy padly různé HipChaty a Slacky, ale rozhodli jsme se zatím zkusit znásilnit Trello, abychom nemuseli používat příliš mnoho aplikací. Osobně jsem přestala Trello používat asi před rokem přesně z tohoto důvodu. Začala jsem si To Do ládovat do Evernote jako všechno ostatní. Ale Trello je jedna z těch inteligentnějších aplikací umožňujících různé integrace, tak se s ním všem třeba bude pracovat fajn. Zprvu se mi to zdálo trochu nepřehledné a vlastně asi i trochu duplicitní s Basecampem, ale po měsíci používání jsem musela konstatovat, že na rychlé vzkazy o změnách v rozvrhu a vzájemné informování se o své pracovní vytíženosti je to ideální. Občas pomůže si tam jednotlivé úkoly rozkouskovat do Checklistu (pokud to nedělám na papír) a pokusila jsem se také s Trellem integrovat Basecamp přes Zapier, aby mi nový úkol v Basecampu vyrobil kartičku v Trellu. Škoda, že už je to půl roku a nikdo mi od té doby v Basecampu žádný úkol nepřiřadil, tak ani nevím, jestli to stále funguje :)

Opět v San Franciscu

V Richmondu byla jako celý rok mlha, takže se mi stejně nechtělo ven a pracovalo se odtamtud dobře. Můj standardní režim je o tolik posunutý, že jsem se v noci hezky zvládala syncnout s probouzející se Prahou a párkrát jsem dokonce chytla záchvat práce do rána rušené jen občas otravným hoo-doo, jak jsem překřtila parníkoidní troubení Golden Gate bridge, které ten most vydává, když je opravdu velká mlha. České čajovny tu nejsou, ale z kaváren se také pracuje skvěle. A vůbec změna prostředí a odříznutí od lidí prospívá utřídění myšlenek.

Webanalytické dovednosti

Já jsem hodně přemýšlela třeba o tom, co je všechno potřeba se naučit a v jakém pořadí. Na webu Etnetery jsem objevila krásný obrázek ilustrující vzájemně se prolínající vědomostní okruhy programátorů a příbuzných pracovníků v technologiích. Inspirovala jsem se jím při kresbě obrázku, jak podle mě vypadají potřebné znalosti analytikovy. (Když jsem ten obrázek kreslila v letadle cestou zpátky do Prahy, vzbudilo to velkou pozornost vedle sedících pánů). Když to porovnám s checklistem, který jsem si vytvořila během prvního měsíce v Etneteře, posunula jsem se zhruba takto:

Co jsem se tedy naučila

Zatímco Google Analytics je pro mě již zcela zkultivovaná země, na které roste to, co jsem tam zasadila. V Adobe Analytics mám prošlapané jen ty nejdůležitější cestičky a pořád neznám účel spousty položek v jejich strašidelném posouvacím menu. I tak již dokážu říci, co se mi na zmíněných nástrojích zdá nejvíc jé a nejvíc blé:

Google Analytics (Bez Premium verze)

JÉ: Intuitivní rozhraní a snadné nastavení, připravené reporty, které člověka budou zajímat (ale už je nelze většinou upravit k obrazu svému)

JÉ: Zdarma

BLÉ: Brutální samplování dat (neukazuje to reálná data, jen dopočet ze vzorků), Premium nesamplovaná verze pak vyjde většinou dráž, než AA

BLÉ: Omezené množství vlastních proměnných (20 dimenzí a metrik)

Adobe Analytics

JÉ: Žádné Samplování (Žádný dopočet, všechna data jsou započítána)

JÉ: Poměrně velký počet nastavitelných proměnných a eventů, celkově lze nastavit téměř cokoliv narozdíl od GA

BLÉ: Odporné nepřehledné rozhraní připomínající software z počátku 90.let okořeněný občas neintuitivní volovinou jako jejich šoupací menu

BLÉ: Ačkoliv se pro každý report dá vybrat z několika druhů grafů, to, co člověk potřebuje nejvíce, stejně nejde

Ačkoliv mám být Lukášův pilotní projekt neprogramujícího analytika, který spíše navrhuje trackování a předává to k implementaci profesionálům ( :) ), na své mezery v JavaScriptu narážím na každém kroku. V Google Tag Manageru je to dovednost téměř nezbytná. Abych si užila nějakou legraci a i si trochu zaprogramovala, vyrobila jsem demo s formulářem, na které se pak nasazovalo trackování. Asi bych to ale nikdy nedokončila bez hutné výpomoci kamarádů a řady kolaborativních nástrojů utvořených na míru sdílné a nápomocné komunitě programátorů. Někdy by to chtělo udělat nějaký Gitter (nástroj pro diskuzi nad repozitářem v GitHubu) pro učitelky nad učebním plánem. Nebo pro jakoukoliv jinou profesi. Hodně mi také pomohl kamarád přes Screenhero, což je nástroj, díky kterému může způsobilejší kolega vzdáleně ovládat vaši myš a řádit ve vašem monitoru.

Analyzovat a reportovat!

Pokud máte rádi barvičky jako já, tak vězte, že v digitální džungli kvete spousta barevných orchidejí. V následujícím testu si můžete vyzkoušet, jak hodně pokročilými pěstiteli grafových orchidejí jste. Uhádnete, jak kvetou Google Analytics? Jak Adobe Analytics? A protože tím nejsou vyčerpány možnosti webanalytikovy - jak vykvetou googlí spreadsheety? Poslední a nejhustější možnost pěstění grafových orchidejí jsem si vyzkoušela v Rku. Rko je hrozně super a umožní člověku kultivovat orchideje všech barev a tvarů, tedy je ta v testu spíše orientační.  

A pokud jste neuspěli, vězte, že orchideje (především ty GAčkové) se hnojí hlavně segmentací. A pokud segmentujete opravdu divoce, mohou být ještě barevnější!

Také jsem trochu rozšířila slávu webové analytiky a vytvořila malou prezentaci, kterou jsem otestovala na třech statečných lidech. Vyzkoušela jsem si i specializovanější pseudopřednášku/konzultaci na kolezích z LogicWorks a vůbec jsem se pustila do brutálního tréninku svých prezentačních dovedností a přemáhání strachu z lidí.

V posledním týdnu jsem navíc objevila tajemství trackování mobilních aplikací. A to je super, protože v mobilních zařízeních je budoucnost (se říká).

Svobodná firma je svobodná

Na svobodě v práci je spousta výhod. Třeba již zmíněné remote officy, home officy a individuální pracovní doba. V podstatě pracujete samostatně, na druhou stranu z toho vyplývá spousta rozhodování, od kterého jsou zaměstnanci běžné firmy odstíněni. Samotnou mě překvapuje, kolik lidí se na ten koncept tváří podezíravě a nechápou, jak můžeme být spokojení s tím, že víme, kolik kdo bere, a ještě o tom jdeme hlasovat. Ano, hlasování probíhá téměř o všem. Pro někoho je debata o ekonomickém vývoji firmy nezajímavá, někdo zase nemá názor na druh kávovaru v kuchyňce. Nicméně se všechny diskuze daří vést přiměřeně k věci s notnou dávkou firemního humoru a výsledná efektivita je překvapivě dobrá. O svobodě v práci vypráví Martin Palička v rozhovoru pro HR kavárnu na následujícím videu:

V Etneteře se také dějí zábavné věci. Již jsem se účastnila veselého koncertu firemních kapel na etneteřím dvoře a později následovala akce zvaná Offline, kdy všichni Etneteráci vyrazili k Orlíku za sportem, alkoholem a teambuildingovou tvorbou báječného nábytku do našich nových kanceláří. Protože Holešovice, třeste se, a konci týdne se stěhujeme! Nové kanceláře vznikaly za přispění architektů z Monomu a také Feng-šuej mistra, jehož postupy ale dokázal nahradit náhodný algoritmus, a tedy se od jeho doporučení Activate distancoval :) Náš tým se nejvíce těší na síť, která bude viset nad testovací místností a budou se tam vyhazovat lidé s kocovinou. Nebo tak něco. Zde je veselé video z tvorby lavic, stolů a taburetek do našeho budoucího spojeného království etneterského:

V San Franciscu je stabilní počasí, takže můžete celoročně pracovat venku. Třeba z Golden Gate parku, který jsme měli kousek. Park je vybavený piknikovými místy s grily, spoustou sportovních ploch, cest pro chodce, běžce i cyklisty, vodními plochami a krásnými stromy. Jedinou jeho nevýhodou je @CarlTheFog. Mlha nad Golden Gate Bridgem, která má svůj vlastní twitter účet, a která se ráda roztahuje až k parku přes naši čtvrť, ve které je pak celé dny šero a zima. Nebo můžete pracovat z nějaké hipsterské kavárny. Letošním hitem je Sightglass, krásný prostor, který je zároveň skladem, továrnou na kávu a kavárnou. A všichni se tam baví o programování. 

Sightglass - všichni hipsteři teď pijí kávu odsud. Za půl roku ale bude trendovat na Yelpu třeba zase něco nového.

Zábavná věc byla s časovým posunem. San Francisco je od Prahy -9 hodin, takže se česká pracovní doba zrovna hezky překrývá s osmihodinovým spánkem. Vymyslela jsem si ale krásný režim, který by by mi dovolil existovat v Kalifornii a zároveň živě komunikovat s Prahou. No, nebudu napínat, nevyšlo to. Možná na delší dobu by mělo smysl se zkusit adaptovat, ale na měsíc určitě ne. Večer jsem byla unavená a ráno nevyspalá, takže jsem zabila spoust času velmi neproduktivním zíráním na dokumentaci s otevřenou pusou (a někdy zavřenýma očima). Menší překryv nakonec nevadil kvůli výše zmíněné nepotřebě komunikace. Nejproduktivnější jsem byla od 11 večer do dvou ráno místního času, což bylo v Praze od osmi do deseti, pak jsem déle spala a přes den pracovala samostatně z domova, parku nebo kavárny.

Takto se vyvíjel můj režim.

Stinné stránky slunné Kalifornie

Jídlo je kapitola sama pro sebe. Pokud nemáte dost peněz, jíte odpadky. Odpadky z fast foodů, na kterých se navíc stáváte závislí, protože jsou přesolené a přeslazené. Nápoje jsou přeslazené i v lepších rodinách. Navíc člověk začne mít rád evropské regulace, když vidí všechny ty nápisy "All natural" na totálně nezdravých potravinách. Buď má potravina nápis "bez cukru" a je v ní 40% tuku nebo má nápis "bez tuku" a je v ní tuna cukru nebo má nápis "bez lepku" a je v ní obojí.  Za ten měsíc se mi podstatně zhoršila pleť a přibrala jsem 2kg. A to jsme si mohli dovolit nakupovat téměř výhradně ve WholeFoods (tedy předražené biopotraviny). Nicméně ty jejich předpřipravené potraviny chutnají opravdu skvěle. V dochucování chemikáliemi jsou prostě napřed.

Eat it. Just eat it!

 San Francisco je taková Metropolis. Pokud pracujete v IT, žijete vysoko v patrech (obrazně, protože SF má regulace na výšku staveb, aby neztratilo svůj charakter) budov plných květin, fontán a jídla izolováni od skutečného světa. Všude se o vás neskutečně starají, v restauracích vám splní, co vám na očích vidí, pracoviště jsou vybavena nejen zásobami výborných jídel, ale vším, na co si vzpomenete - vybavené krásné sprchy, bazény, tělocvičny,.. prostě nemusíte prostory vaší firmy vůbec opustit. 

Na druhou stranu se po ulicích pohybují dělníci. Nejsou vykořisťovanou fyzickou silou jako v Metropolis. Počítače je zcela nahradily a teď jsou absolutně nepotřební. Nemají právo ani na zdravotní pojištění a jsou zanecháni na ulici jisté smrti. Spousta z nich trpí těžkou schizofrenií nebo maniodepresivním syndromem, protože Kalifornie zrušila ústavy pro duševně choré. Jejich mantrou je totiž "každý se o sebe postará sám". Krásně svůj kulturní šok popsal např. @tef TADY. Není ideálem všech civilizací svět bez hladu a nemocí? A přece během Google Summitu, demonstrace vyspělého světa technologií, skonal bez pomoci člověk hned na ulici za rohem. Byl nepřirozeně opřený o stěnu nablýskaného nákupního centra a okolo trapně postávalo několik policistů, když jsem ho musela překračovat. Morální konflikt, difuze zodpovědnosti… 

 Kvůli drahému bydlení nebo pojištění se můžete ocitnout na ulici během okamžiku. Pokud jste ale zaměřeni technologicky a osobní krach Vám tedy nehrozí, můžete si dál spokojeně sedět ve své bublině a potkávat se s dalšími úžasnými hipstery ověšenými apple zařízeními. Ostatně Kalifornie je nejsocialističtějším státem v USA a místní univerzita v Berkeley je zřídlem levicových intelektuálů, tak ten nedostatek soucitu a zájmu o okolí zaráží jen přistěhovaleckého Evropana.

Rozvírající se nůžky: Pokud jste český libertarián, v Americe budete ještě pořád za socialistu. Jejich měříka jsou totiž jiná.

První vlastní projekt!

Prostředí

První den mě Lukáš provedl hezkýma vilkama naproti točně na Špejcharu, kde Etnetera a její děti (Etnetera Activate, Etnetera Logicworks) sídlí. Vilky tu stojí jako vzdor okolo probíhajícím pracem na tunelu Blanka. Už jich tu moc nezbylo a prý i tyhle padnou za oběť nějaké skleněné obludě mezi magistrálami. Škoda veliká té atmosféry z Mišíkova blues o Špejcharu. Nicméně zatím vilky stojí a je v nich veselo a živo. Vždycky jsem měla prostředí IT moc ráda. Hlavně kvůli tomu, že je otevřené a nebojí se cokoliv sdílet. Často to jsou velmi zajímavé zkušenosti a kontexty. Lidé v této oblasti - programátoři, designéři i online marketéři - nikdy nezamrznou na místě a stále se chtějí vzdělávat a vzdělávají se rádi navzájem. Že je radost v takovém prostředí pracovat se pozná už po těch čtrnácti dnech. Lidé tady se zajímají o svět, mají spoustu zájmů a neustále něco objevují a své objevy sdílejí. Jasně, v HUBu byli také koncentrovaní aktivní lidé, kterým neobyčejné zájmy a dovednosti lezly ušima ven. Taky se mi tam líbilo. Ale tady je to ryzejší a přátelštější. A navíc se tu dá viset ve dveřích na hrazdě nebo retardovaně pololežet ve vtipných sedacích pytlích, které jsou na západě součástí každé cool firmy. 

Byla jsem explicitně požádána o negativa, tak tady je jedno: Vstávání a únava. Sice nemáme žádnou pevnou pracovní dobu, tak nemusím být vystreslá, když můj autobus hraje škatulata batulata v ranní zácpě na Patočkově, ale i příchod mezi 9:00 a 9:40 je pro můj soví biorytmus celkem rána. Začala jsem pít vedle maté i kávu (vyrábí ji tu dva kamarádské kávovary), abych překonala ranní i poobědový zombie stav. Nastavila jsem si budíky na 22:30, že mám dodělat věci a na 23:52, že si mám vyčistit zuby a spát, abych nechytala své půlnoční záchvaty aktivity. No a mám pocit, že si celkem zvykám, i když jsem stejně nejproduktivnější těsně před odchodem domů.

Co jsem se naučila

První věc, se kterou jsem se obeznámila, byla dokumentace webů a jejich příprava pro měření. V Etneteře se to dělá tak, že se projde web, najde se, kde je nějaká funkcionalita nebo kde se odesílají nějaká zajímavá data, a vše se strukturovaně popíše ve speciální google aplikaci "Sites".

Také jsem dostala na hraní testovací web, který jsme nasadili na GitHub a já si zkoušela, jak na něm co měřit pomocí Google Analytics, a pak i Google Tag Manageru. Základní věci šly snadno, ale když jsem si chtěla měřit nějaký vlastní výmysl, tak mé řešení nefungovalo skoro nikdy. Navíc jsem narážela na každém kroku na temné díry vlastní nevědomosti: Jak pracovat s GitHubem? Co ukazují tamty záložky prohlížečového "Inspect Element"? OMG, co dělají všechny ty JavaScriptové funkce? A na co je javascriptová konzole? …

Lukáš si se mnou vždycky sednul a zasvětil mě do problematiky věci, na kterou jsem narazila. A když nebyl čas, tak jsem si našla odpověď někde v dokumentaci. A když jsem nic nenašla, tak jsem svou otázku napsala do sdíleného dokumentu a časem dostala odpověď. Věci zároveň začaly dávat větší smysl po absolvování kursu Google Analytics - Elements, který skvěle popisuje celý proces od rozboru cílů firmy a firemního webu přes určení klíčových indikátorů pro hodnocení firemního snažení a nasazení měřících kódů až po zobrazování dat do grafů tak, aby v tom byly hned vidět důležité informace. Kurs se rozhodně hodil, i když možná nakonec s GA vůbec pracovat nebudu, protože používáme primárně jiné nástroje.

Vrcholem čtrnáctidenní stáže pak byla ukolébavka (rozuměj prezentace) o obsahu kursu GA mým kolegům. To představuje další neorané pole, které bude vyžadovat dlouhodobější kultivaci. Ale až budu mít co prezentovat, třeba se i úroveň a sebejistota mého mluveného projevu strmě zvedne. Plán je tedy jasný: "Per aspera ad analysēs."