#endlessbibliophile

Série Nocte (Courtney Cole)

Pokud si potrpíte na trochu podivna a prolínání různých časových rovin, série Nocte vás určitě zaujme. Konec vás dostane do kolen a budete zpětně hledat nápovědy k zápletce, kterou nemáte šanci uhodnout. Tenhle šokující a neotřelý příběh by žádnému fanouškovi Stranger Things neměl uniknout, a tím spíš druhý díl s názvem Verum, kde hlavní hrdinka rozplétá ještě větší část své vlastní minulosti.

Replika (Lauren Oliver)

Bavily vás konspirační teorie o vládě ve Stranger Things? V tom případě je pro vás to pravé Replika od Lauren Oliver. Jedná se o sci-fi příběh psaný z pohledu dvou dívek, který se dá přečíst různými způsoby: buď můžete pohledy Gemmy a Lyry číst odděleně, nebo je střídat po kapitolách. V Haven Institutu se děje něco nekalého a protagonistky potřebují přijít té záhadě na kloub. Nedávno dokonce vyšlo pokračování s názvem Kopie, takže můžete rovnou zhltnout oba díly a odhalit všechna tajemství.

Milionkrát June (Emily Henry)

Zaujala vás tajemná atmosféra a náznaky magie v prvních dílech Stranger Things? Pak si nemůžete nechat ujít knihu Milionkrát June od Emily Henry. Tento příběh se řadí do magického realismu, ale nenechte se tou škatulkou odradit! Jedná se o nádherný čtenářský zážitek, zároveň čtivý román a k tomu se skvělou romantickou linkou.

Akta Illuminae (Amie Kaufmann, Jay Kristoff)

Pokud jste si zamilovali Darta, rozhodně byste si měli přečíst sérii Akta Illuminae – především druhý díl Gemina. Tam najdete tvory, kteří vám možná připomenou svět Stranger Things až moc… Víc snad netřeba prozrazovat. Tahle série by vám každopádně neměla uniknout – ať už Stragner Things milujete nebo ne (i když ten druhý případ si ani nechci představovat). Je to jízda od začátku až do konce a navíc za chvilku vychází závěrečný díl Obsidio!

Časoběžník (Ryan Graudin)

Další záhadnou knihou je jednoznačně Časoběžník, kde Farway, syn gladiátora z roku 95 a cestovatelky časem z roku 2354 na Titanicu potká záhadnou dívku. Ta mu otevře oči – ačkoli už o cestování časem věděl mnohé, najednou jako by všechno dostávalo úplně nový smysl.

P.S. Už mát funko Eleven a Steva? Tady s 15% slevou.

P.S.S. Kolikrát už jste viděli trailer třetí řady? 😉

Endlessbibliophile

Marky je nekonečná knihomolka (endlessbibliophile) z Prahy. Miluje knížky, blogování, hudbu, jazyky, tanec a milion dalších věcí. Je zároveň perfekcionista, snílek, kočkomil a introvert, který rád poznává nové lidi. Ráda čte hlavně young adult fantasy, ale často zabrousí i do jiných literárních vod.

Když nám na konci necháte svůj mail, zařadíte se do soutěže o 3 výtisky Princezny popela. Čas máte do 14. dubna, další den losujeme výherce.

Jaké scény píšeš nejraději?

Myslím si, že jsem nejsebevědomější, když píšu trochu bláznivé konverzace nebo ostřejší výměny názorů. Baví mě, když přijdu na nějaký vtip – a ano, to pak sedím u stolu úplně sama a hihňám se nad vlastními vtipy. Ve Zlodějích dýmu byly legrační scény mezi Tash a Gravellem, protože mezi nimi docházelo ke skvělé výměně názorů a věděla jsem, že fungují, už když jsem je psala. Neznamená to, že na poprvé to bylo snadné, ani že fungovaly hned od začátku – všechny scény potřebují úpravu a zdokonalování.

Akční scény se mi píší nejhůře – a v mých knihách je jich dost. Je neuvěřitelně složité správně předat a zobrazit pohyb, rychlost, nebezpečí a bolest. Tyto sledy událostí vždy vyžadují hodně úprav tak, aby fungovaly. Málokdy si to užívám a myslím si, že je to kvůli tomu, jak moc kritická jsem ke své vlastní práci. Tyto scény zaberou hodně času a úsilí, aby fungovaly.

Kdo je tvým nejoblíbenějším vypravěčem ve Zlodějích dýmu a proč?

Chceš po mně, abych si vybrala své nejoblíbenější dítě, což je nemožné. Nicméně, můžu říct, že pro mě je klíčovou postavou ve Zlodějích dýmu Catherine. Její příběh pohání všechny ostatní a je to její pozice ženy snažící se prosadit a poznat samu sebe, která mě zajímá ze všech nejvíc. I přesto byly její kapitoly těmi nejnáročnějšími k napsání, protože jsou nejkomplikovanější a nejvíce politické. Kdykoliv jsem dokončila Catherininu kapitolu a začala jsem psát Tashinu nebo Edyonovu, cítila jsem velkou úlevu, protože jejich psaní bylo snazší a zábavnější.

Ve Zlodějích dýmu se každý národ chová k ženám odlišně, je za tím nějaký příběh?

Zajímám se o to, jak se různé společnosti chovají k ženám a že ženy zápasí i v údajně liberálnějších kulturách. Catherine má jako princezna určité bohatství, vzdělání a pozici, ale i tak je s ní stále v její domovské zemi Brigantu jednáno jako s objektem. V liberální zemi Pitorii si uvědomí, že si může získat lidi na svou stranu jako taková „princezna lidu“, přestože tato popularita může zmizet stejně rychle, jako se objevila (mnohem více takových témat se dočkáte v druhém díle).

Existuje nějaký konkrétní důvod pro to, že je fialová barva tak přítomná v Zlodějích dýmu?

Chtěla jsem barvu, která bude silná a tajemná. Může být barva silná a tajemná? Sama si tím nejsem tak jistá, ale vypadá to, že fialová funguje.

Jak tě napadl dým démonů?

Nejsem si přesně jistá, ale myslím si, že jako u hodně z mých nápadů, jsem prostě jenom začala psát (nikdy své příběhy neplánuji). Psala jsem úvod do scény, kde Tasha a Gravell loví, lapí a zabijí démona. Začala jsem s vágním nápadem, že dostanou odměnu za démoní tělo. Popisovala jsem démona a něco uvnitř mě mne přimělo si představit, že nebudou mít krev – ale musela jsem vymyslet, co budou mít místo krve. Když by se uvnitř nacházel kouř, tak by se mohl sbírat a prodávat jako droga. Ihned jsem si uvědomila, že se mi tím nabízí spoustu možností v příběhu – dovedla jsem si představit, že to bude velmi pochybný, ale lukrativní obchod, s kouřovými doupaty a soupeřicími drogovými gangy. Jak jsem psala, tak jsem si uvědomila důležitost kouře a rozvinula celý nápad, že tam budou dva rozdílné druhy a že fialový kouř bude mít obrovskou sílu. Nezačala jsem s nápadem, že kouř bude klíčovou součástí příběhu a název knihy jsem vymyslela až poté, co jsem celou knihu dopsala.

Nakreslila sis mapu různých zemí ve Zlodějích dýmu při tom, co jsi je psala, nebo byla udělána později podle popisků v knize?

Dříve, než jsem nakreslila hrubý návrh mapy na papír, jsem sepsala první verzi knihy. Bylo to pro mě dost užitečné, a jak jsem pracovala s dalšími verzemi rukopisu, tak jsem se musela ujistit, že všechno sedí, co se týče vzdáleností a času při cestování. Miluji mapy a je vzrušující vidět svět, který jsem vytvořila, takhle zobrazený. Ale není to moje práce, jeden z umělců mého nakladatelství proměnil můj hrubý návrh na něco, na co se hezky dívá.

Na jaké potíže jsi narazila během psaní?

Těch bylo!

Zloději dýmu byli tou nejkomplikovanější knihou, kterou jsem napsala – má pět postav a každá z nich vypráví svůj příběh. Takže jsem potřebovala, aby jejich hlasy byly odlišné a musela jsem zařídit, aby každý jednotlivý příběh fungoval zvlášť, ale zároveň aby do sebe zapadaly jak tematicky, náladou, akcí i klidnými pasážemi, vtipem a dramatem. Občas se mi chtělo brečet a jindy zase křičet. Pár kapitol jsem napsala z úhlu pohledu jedné postavy, a pak je musela přepsat na jiný úhel pohledu. Bylo to jako skládání té nejsložitější 3D skládačky uvnitř mé hlavy. To už nikdy neudělám!

Prosím, jestli jste spisovatelé, nepokoušejte se o to – zblázníte se z toho!

Jestli Zloději dýmu budou zfilmováni, koho bys ráda viděla v hlavních rolích?

Neznám žádné mladé herce – vím jenom to, že Ambrose je tím nejpohlednějším mužem světa a při jeho psaní jsem vycházela z mladého Brada Pitta s dlouhými vlasy (takové jaké měl v Legendě o vášni).

Kdybys mohla navštívit kterýkoliv fiktivní svět, který by to byl?

Abych byla upřímná, tak fantasy světy jsou doopravdy děsivé a s ženami se tam často špatně zachází, takže si vážně nejsem jistá, že bych některý chtěla navštívit. Ale hrozně ráda bych byla tak statečná jako Catherine nebo Tash a žila na okamžik jejich životy – pak se vrátila domů a užila si relaxační koupel a zotavila se.

Psala jsi už jako dítě, nebo ses do psaní zamilovala až později?

Ne, až do roku 2010, kdy mi bylo 39 let, jsem nenapsala ani čárku. Skvělá věc na psaní je ta, že s ním můžete začít v jakémkoliv věku. Sama jsem ale musela být starší, mít životní zkušenosti a věřit sama sobě. Vlastně je to ještě víc v tom, že jsem musela dospět do té fáze v mém životě, kdy jsem věděla, že zvládnu kritiku ostatních, když by se jim nelíbilo, jak píšu. Také jsem chtěla najít způsob, jak se vyjádřit.

Q&A

Ananas na pizze? Na pizzu patří ančovičky, ananas patří na prosluněnou pláž.

Co je tvé guilty pleasure? Nemíchám vinu s potěšením. Dopřávám si jednoduchá potěšení od vstávání pozdě po občasnou skleničku šampaňského.

Kdybys mohla mít jednu superschopnost, jakou by sis vybrala? Schopnost změnit svůj vzhled během okamžiku.

S jakou fiktivní postavou bys pravděpodobně randila na střední škole? Chtěla bych chodit s Čtyřkou z Divergence.

Řekni tajemství Nikdy

Největším knižním padouchem je… Heathcliff z Na Větrné hůrce

Jakou písničku teď nejvíc posloucháš? Human od Rag’n’Bone Man. Jeho hlas je skvělý.

Jaká by byla tvá strategie přežití při zombie apokalypse? Zabij je dřív, než oni zabijí tebe.

Jaká je tvoje nejoblíbenější knížka na celém světě? Je nemožné říct jen jednu, mám hodně oblíbenců, ale Na Větrné hůrce je pravděpodobně tou, které si nejvíce vážím, protože je napsána ženou a zasazena na sever Anglie. A je tam Heathcliff.

Jakou jednu divnou věc víš o Praze? Není to úplně divné, ale cesta ode mě z domu do Prahy trvá sedmnáct hodin.

 Endlessbibliophile

Marky je nekonečná knihomolka (endlessbibliophile) z Prahy. Miluje knížky, blogování, hudbu, jazyky, tanec a milion dalších věcí. Je zároveň perfekcionista, snílek, kočkomil a introvert, který rád poznává nové lidi. Ráda čte hlavně young adult fantasy, ale často zabrousí i do jiných literárních vod.

Začátek srazu měla pod taktovkou Baru ze Storek. Zjistili jsme, co všechno je od tohoto víkendu v appce nového: chatfiction už totiž nefunguje jen formou textu, ale najdete tam i GIFy, obrázky, zvuky a spoustu dalších nových vychytávek! Baru představila i prémiovou verzi, kterou si můžete aktivovat za získané body. Kromě toho jsme si taky sami vyzkoušeli, jak charakterizovat své postavy v chat fiction, napsali jsme každý pár vlastních Storek a nakonec došlo i na scénické čtení! 

Protože se nezadržitelně blížilo superfinále prvního kola #HumbookBattle, otestovali jsme tenhle koncept i na blogerech. Pět týmů spolu soupeřilo o nejlepší znalosti současné young adult literatury… a dopadlo to vážně těsně! Dokonce jsme museli navíc vymyslet i pár rozstřelových otázek. Členové vítězné skupiny si pochopitelně odnesli knižní odměnu, aby svoje profesionální znalosti mohli ještě prohloubit. Protože ani ti nejlepší nevěděli všechno… 

Potom nevyhnutelně muselo následovat skupinové foto a boomerangy – trochu se to protáhlo, ale vznikl výborný materiál! A pak už následovala volná zábava, která se nesla v duchu jídla, pití, seznamování a diskuze o knihách a všem s nimi spojeným. 

Myslím, že se premiéra srazu Humbook blogerů moc povedla – prostory byly skvělé, jídlo vynikající, všichni blogeři (jak jinak než) milí a program skvěle pobavil. Za celý HumbookTeam doufám, že se nám brzy podaří zorganizovat nějaký další sraz, a to co nejdřív!

 Endlessbibliophile

Marky je nekonečná knihomolka (endlessbibliophile) z Prahy. Miluje knížky, blogování, hudbu, jazyky, tanec a milion dalších věcí. Je zároveň perfekcionista, snílek, kočkomil a introvert, který rád poznává nové lidi. Ráda čte hlavně young adult fantasy, ale často zabrousí i do jiných literárních vod.

Endlessbibliophile versus Radši knihu

Ve finále proti sobě stojí Endlessbibliophile a Radši knihu. Která z nich se stane abolutní vítězkou? Mrkněte na video, obě vám poví, proč stojí za to vsadit právě na ni. Pokud už máte jasno, můžete si rovnou vsadit na vítěze. Po ukončení sázek a zvěřejnění kvízového kola, vylosujeme jednoho výherce, který vyhraje ne jednu, ale hned tři young adult knihy dle vlastního výběru.