#diravystavni

První noční beadwork v Díře výstavní. Trochu dobrodrůžo - po tmě na longboardu se skleničkou plnou vína v ruce do kopce tam

s prázdnou skleničkou na longboardu z kopce zpět.

Povídání o roli otce v životě dospívajícího muže.

" Můj táta měl takovej krásnej, exotickej stůl z teakového dřeva. Je sice hezkej a exotickej ale je vachrlatej, protože když se o něj opřeš, tak z něj sjede polovina věcí dolů. Nemůžeš se o něj opřít. "

" Můj táta do rodiny vybral jídelní stůl s mamkou. Není exotický, je docela technický, strohý a spíš takový chladný, úplně bys na něm třeba nekreslil, protože bys měl strach, že ho zničíš nebo ušpiníš, nevybízí k nějaké extra kreativitě ale víš, že ten stůl tam je. Je funkční. Je pevný a drží už mnoho let a je stále jako nový. "

Fotografie z průběhu instalace, setkání s prvními návštěvníky a navlečení prvních korálků na šňůru od účastníků pro Díru výstavní.

Zde jsem sdílela:

Text vzniklý na základě projektu Beadwork. Báseň vytvořená v průběhu čtyř měsíců z deníkových zápisků, audio nahrávek a útržků rozhovorů. Fotografie jsou autentickým dokumentárním záznamem z jednotlivých setkání, záměrně zachovávající anonymitu účastníků.

V textu se v podivném rytmu objevují otázky. Tyto otázky jsem kladla sama sobě po jednotlivých rozhovorech a předkládám je v tomto textu dál - čtenáři. Protože si přeji, aby čtenář nečetl příběhy cizích lidí, ale aby dostal možnost se podívat na své vlastní příběhy.

Nadále nesdílím protože: