#canbera

Ráno mě vzbudilo Petino skučení. Když jsem rozlepil oči a podíval se na ni, tak jsem hned pochopil, co ji bolí. Spálení z Tidal River se "krásně" vybarvilo a vypadalo to, že Peťa za ten výlet bude škaredě trpět. Připomínám, bylo něco kolem 20°C a slunce na nás svítilo tak hodinku a půl...

Po cestě jsme se zastavili na hezké vyhlídce Lake Entrance a pak jsme si jeli do nejbližšího města vyprat do prádelny. Zároveň jsme si tam nabili baterku do foťáku a zatímco se pralo, my vařili. Pak jsme se vydali do Bem River, kde jsme se si udělali krátkou, ne moc zajímavou procházku lesem a o kus dál jsme se šli podívat na Genoa falls. Bohužel, i odsud jsme odešli dost zklamaní. Protože Austrálie je obrovská a přesuny jsou tu někdy fakt dlouhé, tak tohle bylo ten den vše. Víc jsme toho nestihli. Ubytovali jsme se v hezkém, vybaveném kempu Genoa Rest Area a šli spát.

Ráno svítilo sluníčko a bylo krásně, tak jsme rozložili naše kempingové vybavení a udělali si hezkou snídani. Sotva jsme však vyjeli, tak se na nás spustil déšť. Čirou náhodou jsme objevili mlékárnu Bega, od které na NZ občas kupujeme některé výrobky a tak jsme se rozhodli, že je navštívíme. Po krátké čumendě a drobném nákupu jsme razili dál. Jelikož stále pršelo, tak jsme se rozhodli, že vynecháme Camel Rock, ušetříme tak nějaké kilometry a vydáme se přímo do hlavního města Austrálie - Canberry.

Canberra se stala hlavním městem Austrálie v roce 1908. V té době se rozhořel spor, které ze dvou největších měst - Sydney a Melbourne - bude hlavním městem státu, a aby se předešlo velkým sporům, tak se většina státní moci přesunula právě do Canberry. Přesně podle hesla: když se dva perou, třetí se směje. Canberra ale není ani 3. největším městem. Se svými 380 000 obyvateli se krčí až na 8. místě, před ní jsou další někalikamilionová města jako Brisbane, Perth a jiné. Je však největším vnitrozemským městem.

Když jsme přijeli do Canberry, tak jsme se jako první vydali do Národního Muzea, které sídlí v ultra moderní hezké budově. Když jsme se kolem ochranky dostali až dovnitř, tak za námi přišla nějaká hostestka, že je tam soukromá párty a prý se máme odporoučet... škoda, vypadalo to tam hezky a víno teklo proudem :D

Poté jsme jeli na Black Mountain, kde stojí nejvyšší Canberrská budova - 195m vysoká místní televizní věž. Ve věži jsme se dozvěděli, že přímo na téhle hoře žije jeden z nejjedovatějších hadů světa: Eastern Brown Snake.

Když jsme sjeli dolů, navštívili jsme ještě Australian Memorial of War (válečné muzeum). Venku před muzeem je k vidění spousta tanků a různé vojenské techniky. Muzeum se nachází na okraji velkého parku a víc než tanky atd. nás zaujalo obrovské množství krásných bílých papoušků Kakadu.

Poté jsme si už jen zajeli pro večeři do Pizza Hut (na rozdíl od NZ je zde jen ve velkých městech) a spali jsme na parkovišti u dálnice.

Další den ráno jsme si při cestě do Nového Parlamentu užili ranní dopravní kolaps. Po zaparkování v podzemních garážích pod Parlamentem jsme chvátali, abychom stihli free tour. Ještě jsme museli projít bezpečnostní kontrolou a pak, když jsme přišli k recepci, nám paní řekla, že jsme to zmeškali. Naštěstí byla tak hodná, že nám připnula visačky, ukázala směr a nechala nás, ať skupinku s průvodcem doženeme. Během prohlídky jsme viděli nějaké kroniky, zakládací listiny a spoustu portrétů australských premiérů. Největšími zajímavostmi bylo, že jeden premiér vydržel v úřadu jen 7 dní, že je v budově 2700 hodin (i na záchodech atd.), které svolávají poslance na jednání a že na budově je vlajka o velikosti dvoupatrového autobusu a váze 50 kg. Jelikož poslanci měli nějaké zasedání, tak jsme se do jednacího sálu nedostali.

Poté jsme se prošli kolem starého Parlamentu, projeli kolem Národní Knihovny a zastavili jsme se u Akademie Věd. U památníku kapitána Cooka, který představoval bronzový model zeměkoule a obrovský vodotrysk uprostřed jezera jsme si udělali krásnou procházku a pak si dali kávu v příjemné kavárničce s výhledem na jezero :-)

Poté jsme se vydali na naši poslední Canberrskou zastávku. Horu Mount Ainslie. Odtamtud jsme měli celou Canberru jako na dlani. Pod námi byl ikonický výhled na vojenské muzeum, hlavní bulvár a v dálce i Nový Parlament.

Pak jsme Canberru opustili a vydali se dál směrem k Sydney. Zastavili jsme se pro fotku u Big Merino a pokračovali do Morton NP.

Hned u vjezdu nás automat zkasíroval o 8$ a co na tom, že byly asi 4 odpoledne. Parkovné se prostě platí za celý den a hotovo! Přístupy k lookoutům byly strašné. Teda, abych to uvedl na pravou míru: strašné pro nás. Pro nás, kteří jsme byli posraní z hadů a pavouků. Jednou se mezi kameny mihla velká ještěrka a já už viděl hada. Pak jsme šli k vodopádu a cesta byla ještě horší. Křoví sahalo až do půl cesty a já šel s klackem v ruce abych měl čím dělat rambajs a hady tak vyplašil. Lookouty byly vždy na velkém útesu a výhledy byly na velké, zalesněné údolí a nějakou skalní stěnu naproti.

Po nějakých možná dvou hodinách jsme se vrátili do auta a rozhodli se, že na žádný další lookout tu už nejdem. Psychicky jsme byli vymáčklí jak dva citrony.

Po cestě jsme se zastavili v nějaké vesnici v obchodě, kde jsme si nakoupili na večer a pak se vrátili 14km zpět směrem ke Canbeře do kempu, který byl na parkovišti u dálnice. Na NZ to nemáme moc rádi a vyhledáváme spíš parkoviště u jezer, v lesích, na zelených loukách atd. Ale tady jásáme, když v Campermate vidíme, že je to vybetonovaná plocha :D