Sebepoznání 2… Co ti teď nejčastěji dělá radost? (Otázky jsou k tomu aby se každý zeptal sám sebe a připomenul si to)
To je právě ten problém. Poslední dobou si připadám, jako kdybych neustále jen šťouchal klacíkem do svého mozku a otráveně mu říkal "no tak, dělej něco, produkuj serotonin". Protože... Já nevím, všechno se zdá prostě o ničem. Jsou chvíle, kdy se zaměstnám. Rád trávím čas se svými přáteli a dobře se s nimi bavím. Ovšem stejně si neustále připadám tak nějak prázdný; o hodně víc než dřív. Jako kdybych potřeboval Něco. Něco hodně silného. Je pár věcí, které dokážou na krátký okamžik ten pocit prázdnoty zahnat, ovšem nemůžu říct, že by mi skutečně dělaly radost. Je za tím spíš mechanismus závislosti - chvíli cítím alespoň něco, což je příjemná změna oproti tomu, když necítím nic, ale reálně to stejně za moc nestojí a následně z toho mám spíš špatný než dobrý pocit. Upínám se k těm okamžikům a nenávidím se za to, že to dělám. Někdy (čím dál častěji) mám dojem, jako kdybych to už nebyl já, ale jen prázdná schránka ovládaná neukojitelnou touhou po alespoň troše levného serotoninu.
