#10 chyb

Chybou je i nerespektování půdního horizontu - například když jílovitou půdu, ze které byste lehce dokázali ukroutit nejeden hrneček, překryjete vrstvou kupované pěkně nahnojené směsi s pocitem, že máte vyhráno. Po prvním přívalovém dešti vám však toto řešení ukáže jak funguje skluzavka. Vaše zahrada tak může zmizet jedna dvě spolu se všemi investicemi do ní vynaložených. Vylepšování půdy se musí vždy provádět s ohledem na původní půdní horizont a ověřenými postupy.

jednou z nejčastějších chyb je práce s půdou při stavbě domu. Netrpí jen půda, ale dost často i vzrostlé stromy, které stavba často dusí pojezdem, mechanickým poškozením popř. rovnou tráví zbytky ze stavby, archiv autora

4.       Dr(a/u)hým zdrojem je V O D A

Jednou z nejčastějších chyb, se kterou se na zahradách setkáváme je absence správné rozvahy jak nakládat s vodou na zahradě - co s ní udělat, když spadne na zahradu a co se s ní děje poté. Voda na pozemku by v nejlepším případě měla mít svůj koloběh. Jednoduše spadne na střechu, steče na místo, kde ji budeme zadržovat a pak dále distribuovat po zahradě. Pokud bude vody moc, necháme ji někde vsáknout. Takovouto jednoduchou úvahou ušetříme spoustu cenných zdrojů, jakým voda bezpochyby je.

Pokud se rozhodneme vodu, která nám spadne na střechy využívat, jímáme ji v retenční nádrži, přebytky pak odvádíme do vsaku. Ten buď může být v podobě mokřadu(rain garden) nebo vykopeme jámu, která se buď nechá zasypat štěrkem nebo speciálními plastovými krabicemi, foto autora

5.       Nešetřit na věcech, na kterých se šetřit nesmí a naopak investovat do zbytečností

Takovým příkladem věci na které se šetřit na zahradě nesmí je především spojeno s jejími zdroji - tedy na půdě a vodě. Co se týká půdy je to obvykle nejdražší položka, se kterou chce většina klientů okamžitě něco udělat. Ale co naplat, když vám stavba půdu znehodnotila. Naopak je většina klientů ochotna utratit nehoráznou sumu peněz za "šperky" jako jsou japonské javory, magnolie, rododendrony většinou proto, že to viděli na fotografii nádherné japonské zahrady. Bohužel ve většině případů to takovou parádu neudělá jako tam, kde se tyto rostliny přirozeně hodí. Každá z nich má svá specifika a potřebuje určité podmínky. Většina vyšlechtěných rostlin -  "šperků" jsou i značně náchylné na mráz, různé nemoci, atd. S tím souvisí i to, že když máte na sobě příliš šperků, nikdy nevyniknou tak, jako když vše sladíte a vezmete si k vašim tělovým lodičkám třeba jen jeden. Dělejte to chytře.

Nejjednodušší je vše sladit tak, abychom vytvořili své harmonické místo. Na to není třeba mnoho "šperků", foto autora

6.  Velké plochy trávníku, protože se snadno udržuje

Úvaha, že je trávníková plocha nejsnazší, co si můžete na zahradě vytvořit je mýtus. Skutečně pěkný trávník, je to nejdražší co si pořizujete. Protože trávník, který znáte buď z vašeho golfového hřiště nebo z britských filmů vyžaduje po hříchu mnoho péče. A to nemluvím o pravidelném sekání a pravidelném zalévání, ale především o pravidelném hnojení, prořezávání, provzdušňování a pletí. S trávníkem je lépe zacházet jako s kobercem, který budete mít jen tam, kde si budou hrát vaše děti nebo kde si chcete rozložit deku a číst si knížku. Ve zbytku můžou být na krásně záhony s keři, trvalkami, o které se stačí postarat párkrát do roka. (pokud jsou záhony správně založené a respektují pravidla zde zmíněná, fungují jako správně nastavené akvárium, které stačí čistit jednou do roka)

S trávníkem se dá zacházet jako s kobercem a položit jej jen tam kde se chodí nebo jako místo pro hru. (fotka ze zahrady dva roky po realizaci bez závlahy - vhodně zvolené rostliny v záhonech takové podmínky krásně ustojí bez větších nároků na péči) foto autora

7.  Jsou malé a malé rostliny 

Zakládat zahradu s malými rostlinami, které se pak zněkolikanásobí třeba i 100x. Jednou z dalších nejčastějších chyb je vysazování rostlin, které jsme si zakoupili s úvahou, že takové budou pořád. Tedy nejlépe stromy nebo keře, které dorůstají až 30m a do šířky alespoň 15m si vysadíme od sebe po jednom metru, protože zahrada s těmi  malými rostlinkami ze školky u nás působí tak nějak prázdně. Buď si musíme připustit, že na naší zahradu si budeme muset počkat než vyroste(třeba i 20, 30 let) a budeme vysazovat rostliny od sebe s respektem jejich cílové velikosti nebo zainvestujeme již do vzrostlých rostlin. Pokud chceme šetřit na rostlinách, dělejme to chytře jinak se budeme nevědomky ocitat v džunglích, které nás jednou pohltí. Nemluvě o tom, že rostliny nejsou tak silné a pěkné pokud jsou vysázeny příliš na husto, aby byly krásné potřebují náležitý prostor.

Pokud se nebojíme na zahradu počkat, čekání si můžeme zkrátit nákupem vzrostlých nejdůležitějších rostlin a nakombinovat je s trvalkami, které rostou mnohem rychleji než dřeviny. foto autora

8.  Rostliny, krásně vypadající v obchodě, ale živořící na zahradě 

Doba kvetení, světlo, půda, vlhkost, propustnost půdy, nadmořská výška, mikroklima, živiny to jsou ty pravé atributy, které jsou nutné znát při nákupu rostlin. To se vám pak nestane jako mě, že jsem si koupila krásný exemplář tupouška pyšného poté, co mi prodavačka vehementně tvrdila, že je to naprosto nenáročná rostlina, snesuvší vše. Nejspíš mě obloudila krása tupouškových květů, že jsem si ji domů donesla. Nemusím snad zdůrazňovat, že již tupoušek není to, co býval. A stejně tak to dopadá, pokud si na svou zahradu donesete nějaký ten špek či speciální exemplář zejména z vašeho supermarketu nebo i zahradnictví. Jedním z problémů nákupu v supermarketu či obchodu pro kutili je ten, že rostliny bývají přehnojené, mnohdy napadené škůdci, kterých si při nákupu ani nemusíte všimnout. Další možností je nákup v zahradnictví, kde se vždy poraďte s personálem. Nejlepším ovšem je, pokud máte možnost si o rostlině, kterou si kupujete něco zjistit dopředu. Ne každý zahradník má zelené srdce a přecijen je jeho motivací vám především prodat.

9.       Snaha něco okatě zakrýt působí jako přesný opak

Tento bod souvisí s bodem plánování a vlastně i s tím jak jsme zvyklí žít v provizoriu. Díky neustálým kompromisům a zakrýváním nedostatků se ve chvíli, kdy se rozhodneme něco změnit , třeba i malou část, zjistíme, že vše navazuje a nejlepší by bylo začít úplně od znova, k čemuž třeba nemusí mít dost peněz či energie. Proto je dobré začít dobrým plánem a ten si třeba i postupně plnit. Vyhnete se tím detailům s květináči na poklopu studně, igelitem přes dřevník, vyšlapané blátivé cestě ke kůlně nebo přerostlému živému plotu jak jsme se honem rychle snažili odclonit se od souseda.

10.   kouknout se za plot - následování širšího kontextu.

A posledním bodem ve výčtu už se může zdát poměrně subjektivní. Zahrada ve velké většině navazuje na okolí a nedá se zcela ohradit. Tyto souvislosti začínají například u typu plotu, který mají vaši sousedé v ulici, stromy, které stojí na okolních pozemcích, svažitost a průběh terénu. Abyste se ve své zahradě cítili dobře, nejen vaše zahrada by měla následovat jednu silnou myšlenku, která vás vystihuje, ale i zapadat do okolního prostředí. Pokud máte souseda, který si svou zahradu osázel stříbrnými smrky, zkrátka nemůžete dělat, že tam nejsou.   

  Kouknout se přes plot, co tam roste a mají sousedi a na to se částečně navázat. Tím předejdete silným kontrastům, přinejmenším navážete na to, čemu se v okolí daří. lesní zahrada ve městě. foto autora