Untitled

Včera. Listovala jsem slovníkem obskurních pocitů s pocitem, že pokud ten pociťovaný pocit nepojmenuji, procítím se k obskurně vyhlížejícímu večeru. 

Nebyl tam. Dle všeho nebyl obskurní.

Byl to úplně obyčejný pocit paniky. Že není všechno tak, jak jsem si nalinkovala. Že se dějí věci. Jinak. Pocit, že mě můj kluk nemá rád. Že mě moje fena sežere, až usnu. Protože jsem byla dlouho v práci. A že se cítím trochu sama.