TvΓ‘ panΓ stΓ‘la pΕed tebou v tom tlustΓ©m, ΔernΓ©m vlnΔnΓ©m svetru s vysokΓ½m rolΓ‘kem, kterΓ½ se napΓnal pΕes jejΓ plnΓ‘ prsa. MateriΓ‘l byl tak mΔkkΓ½, teplΓ½ a chlupatΓ½, aΕΎ ses pΕi pouhΓ©m pohledu zachvΔl touhou.
βKleknout,β pΕikΓ‘zala ti tichΓ½m, dominantnΓm hlasem a pomalu si pΕejela rukama po svetru, jako by ti chtΔla ukΓ‘zat, co vΕ‘echno ti dnes dovolΓ. TvΓ‘ tvΓ‘Ε skonΔila pΕΓmo u jejΓho hrudnΓku. CΓtil jsi tu vΕ―ni vlny smΓchanou s jejΓm parfΓ©mem, zatΓmco jejΓ prsty se ti zaboΕily do vlasΕ― a pevnΔ tlaΔily tvΕ―j obliΔej hloubΔji do mΔkkΓ©, teplΓ© nΓ‘ruΔe svetru.
βDΓ½chej ho. LΓbej ho. A pros, aΕ₯ ti dovolΓm cΓtit ho jeΕ‘tΔ vΓcβ¦β zaΕ‘eptala s ΓΊsmΔvem, kterΓ½ sliboval dlouhou noc plnou jejΓ naprostΓ© kontroly. TvΓ© ruce se tΕΓ‘sly, kdyΕΎ jsi se drΕΎel jejΓho ΓΊzkΓ© koΕΎenΓ©ho suknΔ, zatΓmco ona ti dovolila ztratit se v tΓ© vlnΔnΓ© nadvlΓ‘dΔ.
