Tvá paní stála před tebou v tom tlustém, černém vlněném svetru s vysokým rolákem, který se napínal přes její plná prsa. Materiál byl tak měkký, teplý a chlupatý, až ses při pouhém pohledu zachvěl touhou.
„Kleknout,“ přikázala ti tichým, dominantním hlasem a pomalu si přejela rukama po svetru, jako by ti chtěla ukázat, co všechno ti dnes dovolí. Tvá tvář skončila přímo u jejího hrudníku. Cítil jsi tu vůni vlny smíchanou s jejím parfémem, zatímco její prsty se ti zabořily do vlasů a pevně tlačily tvůj obličej hlouběji do měkké, teplé náruče svetru.
„Dýchej ho. Líbej ho. A pros, ať ti dovolím cítit ho ještě víc…“ zašeptala s úsměvem, který sliboval dlouhou noc plnou její naprosté kontroly. Tvé ruce se třásly, když jsi se držel jejího úzké koženého sukně, zatímco ona ti dovolila ztratit se v té vlněné nadvládě.
