nikola b.

Jo. Fakt jsem se rozhodla si založit blog o vaření TEĎ. 

Aby tomu rozuměly i budoucí generace, zakládám si blog s receptama a radama o vaření v červnu roku 2017, kdy blogy s podobnou tematikou nejdou ani spočítat, kdy televizní kanály produkujou jeden “kulinářskej” pořad za druhým, každá kavárna se snaží vytvořit co největší veganskej diskopříběh na talíři, fotky smažáků mi každej den plněj instagramovou zeď, Dita P. je nová diva a modelky začaly jíst, protože to začalo bejt hustý.

No zkrátka a dobře, je to ideální čas na to rozjet svůj novej projekt o vaření a bejt vyjímečná.

Ha. 

Než jsem se rozhoupala k tomuhle kroku, trvalo mi to asi 4 roky. Důvody/výmluvy jsem měla čtyři. Neumím vyfotit jídlo, co uvařím (ačkoliv je skvěle fotogenický). Nemám designovou kuchyň (což je nutnost, jak jsem pochopila od ostatních slavných blogerů). Nemám úplně přesně vytyčený pole působnosti (prostě nejsem specialista ani na asijskou, molekulární, ani jinou superzajímavou kuchyni). A neumím moc s počítačem.

Nic z toho se za ty 4 roky nezměnilo a nikam se nic neposunulo. Pořád neumím valně fotit, nejsem možná dost cool ani exotická a asi do smrti  zůstanu počítačovým/internetovým analfabetem.

Jedinou výhodou je, že jsem ten svůj novej a hlavně AKTUÁLNÍ blog pojmenovala tak vtipně. Pokušnění. Jmenuju se totiž Kušičková. Znáte to, dneska ty slovní hříčky letěj.