#trailadventure

Mé vyspání nebylo takové jako jsem si myslel, ale nevadí, je to krásný spát 10 hodin a vzbudit se po 6 ranní. Dneska to možná bude delší povídání pokud na něco nezapomenu, protože mám dnes hodně poznatků.

A proto sbalil jsem si už jak profík a pouštím se do boje se druhou třicítkou ze tří. První kilometry jsou vždycky pohoda, tak jich za první hodinu zandám 5,5.

U obce Broumov fotím starou stodolu, která mi přijde dost stylová a ptám se ovečky, jestli tudy vede červená trasa. Pohybem hlavou ukáže a já se zaraduju, protože obecně tady značení tedy není podle mého gusta. Musím tak často koukat do mapy abych si nezašel. Možná za to může všudypřítomná dřevotěžba, která tedy lemuje velkou část trati, ale to asi jen omlouvám svému já Český klub turistů.

No nic, za zmiňovanou hodinku jsem u rybníka Kajetán, kde se v jeho blízkosti pořádně napiju ze studánky. Od rána je pořádná mlha a celou dobu mží. Má napadnout milimetr, takže pohoda a tenhle rozprašovač bude na cestě příjemný. Krásný les kde se potůčky různě klikatí střídají cesty lemovány polomy, nebo kmeny, připravenými k odvozu.

Cesty jsou tu z velké části betonové, protože tu všude byly nebo ještě jsou vojenské prostory a občas je vystřídají rozježděné blátivé lesní pěšiny.

Pokračuji dál a zjišťuji, že včerejší vlnité cesty jsou tu teda všude a připomnělo mi to ulice San Francisca, kde jsem byl před měsícem. Kilometr dolů a pak kilometr nahorů a až dojdete nahoru, tak to samé znovu. Jednou takovou stoupám na kótu Dyleň a člověk si teda pěkně zafuní. Nahoře leží mlha a les vypadá trochu děsivě.

Přehoupnu se přes vrchol a mířím ke Středu Evropy, což je dokazuje, že pojem srdce Evropy není jen povídačka. Vyfotím tu pár turistů a pak oni mě.

Obejdu kopec a přes Oldřichov a Stebnickou naučnou stezku dojdu ke Kyseleckému prameni, kde vyvěrá kyselka a celá studna “vaří” jak přes ní uniká oxid uhličitý. Hustý. Takhle ve volné přírodě jsem to ještě neviděl. No…třeba Vary kolem toho postavily město.

Dam si tu větší pauzu. Uvařím kafe z té kyselky a…pít se to sice dá, ale je to pěknej hnus. Vyzkoušeno za vás.

Čeká mě posledních šest kilometrů “sanfanciskými” nekonečnými rovinkami a už jsem v přístřešku pod vesnicí Hrozňatov. Tak snad se tu dobře vyspím. Zítra je odpočinková etapa, takže nemusím vstávat a dám si chill. Dobrou noc.

A je to tady. Dnes vyrážím na poslední úsek jižní větve stezky Českem. Chce se mi možná úplně nejméně z těch výjezdů, ale jednak je to zapříčiněno tím, že jsem do poslední chvíle nevěděl jestli vůbec pojedu a druhak den odjezdu je vždycky náročný. Zabalit věci a vydat se na dlouhou nudnou cestu, než zase budu moc vůbec vyrazit na trasu…a pak až přijdou útrapy cesty. Dneska se to navíc seklo už v Praze, kde jsem vsadil na české dráhy a vlak měl přes hodinu a půl zpoždění. To by nebylo tak hrozný, kdyby mě dnes nečekalo ještě 18km trasy. Alespoň kupé jsem měl sám pro sebe, tak jsem si zdřímnul a putoval do Plzně. Zpoždění vlaku zavinilo i to, že jsem musel v Plzni čekat hodinu na další bus do Boru. Při nastupování mě alespoň pobavili studenti, kteří hlásili řidiči “Stříbro do osmnácti”, což mi přišlo jako dobrá hláška. A tak zase další hodinu do Boru a pak přestup a další hodinu do Rozvadova. Coby dup jsem za necelých osm hodin tam, kde jsem chtěl být. Uff.

Jsou 4 odpoledne a musím kopnout do vrtule, abych došel za světla. Jdu kousek směrem k hranicím a pak konečně šup do lesa. Cesta je dobrá a sluníčko svítí. První kopeček, zadýchání, pot a už si zase vzpomínám. Po cestě si volám s Olinkou a zdolávám další kopečky vedoucí ke skálám, a skalním městečkům, které mě provází a lemují cestu pěkných pár kilometrů.

Procházím také dávno zaniklé vesnice jako Hraničky, Stoupa, Nová huť, Stará knížecí huť apod., což v dalších dnech poznám, že takových vesnic bude po cestě desítky.

Cesta se dost mění je tu asfalt, bláto i lesní pěšiny. Prvních 10 kilometrů se jde dobře, pak už se ukazuje únava z celého dne a taky absence nějakého jídla. Vytáhnu si proto chleba a šlapu dál. Jdu vlastně bez přestávky až, tam kde se cesta láme k mému dnešnímu cíli. Rozhledna Havran. Jak to teď šlo, tak je jasné, že závěr bude už jenom výšlap. Vydám se krok za krokem vzhůru. Pomalu, ale jistě. Převýšení bude přes 200 metrů a na to, že jsem zas takhle rok nešel, tak je to dobrá rozcvička. Jak mířím stále výš, sněhu přibývá. Nejprve to jsou tající fleky, které se později slijí v jednolitou pokrývku, která má 5-10cm. Po několika zastávkách na vydýchání, se konečně dostávám na vrchol. A to v pravý čas, kdy zastihnu rozhlednu ještě ve světle slunce.

Dole v přístřešku se rychle převléknu do suchého a jdu se podívat nahoru, kde chytím poslední okamžiky toho, než jde slunce spát. Rozhledna má nějakých 25 metrů, což je teda na mě dost vysoko, ale zase je vidět daleko do kraje.

Byl to dlouhý den a navíc dneska nebudu spát sám, protože přijel cyklista ve stejný okamžik jako já. Zabalím se do spacáku, dam si konečně jídlo a píšu zápisky. Když jsem u konce, přijdou sem bydlet ještě čtyři holky se psem. Dle jejich slov prý budou potichu...čtyři holky...potichu...jasně! No potěš, to bude asi noc :))

When it comes to tackling challenging terrains, having the right footwear can make all the difference. For trekkers, adventurers, and outdoor enthusiasts, waterproof trekking shoes by Himmaleh offer a perfect blend of durability, comfort, and traction, ensuring every step on any trail feels secure and protected. The combination of waterproof features, excellent grip, and superior comfort is what makes Himmaleh stand out as the go-to choice for many outdoor adventurers. Whether you're trekking through rocky mountains, muddy forests, or rain-soaked paths, these shoes are designed to give you an edge, so you can push your limits without worrying about your feet.

The Magic of Waterproof Design

One of the key features of waterproof trekking shoes by Himmaleh is their advanced waterproof technology. Trekking often involves crossing wet, muddy, or snowy terrains, and having shoes that can protect your feet from moisture is crucial. The waterproof layer in these shoes ensures that water stays out, keeping your feet dry and comfortable throughout your journey.

Unlike traditional trekking shoes, which tend to absorb water or let moisture seep in, waterproof trekking shoes by Himmaleh use high-quality, breathable materials that prevent water from entering while still allowing your feet to breathe. This technology is especially beneficial when you're facing unpredictable weather conditions or hiking near streams, rivers, or in wet climates. The result? Dry, happy feet that can stay on the move for longer without discomfort.

Unmatched Traction for Every Step

Traction is another vital aspect of trekking footwear, and waterproof trekking shoes by Himmaleh are designed with rugged, high-performance outsoles that provide excellent grip. Whether you're climbing steep inclines, navigating slippery slopes, or crossing rocky trails, the shoe’s unique tread design ensures you maintain stability at all times. The carefully crafted sole maximizes surface contact, ensuring that each step is solid and reliable.

Himmaleh shoes feature multi-directional lugs that help grip surfaces at varying angles, making it easier to conquer uneven terrains. This feature is particularly useful when trekking through muddy paths, forested trails, or rocky hills where the ground can be unpredictable. The combination of precise engineering and innovative material design makes the shoes resistant to slippage, providing trekkers with the confidence they need to explore the most challenging trails.

The durability of the sole also ensures that even after long treks or extensive use, the traction remains intact. This makes waterproof trekking shoes by Himmaleh a long-term investment for anyone serious about outdoor activities. You won’t have to worry about the soles wearing down after a few trips; instead, these shoes are designed to go the distance.

Comfort for All-Day Adventures

While traction and waterproof features are essential, comfort is equally important when it comes to trekking shoes. A shoe that doesn't fit well can cause blisters, fatigue, and discomfort, ruining the entire experience. Fortunately, waterproof trekking shoes by Himmaleh are built with comfort in mind. The shoes are equipped with cushioned insoles and padded collars, offering both shock absorption and support.

The cushioning technology in these shoes ensures that your feet stay comfortable even during long hikes. The padded collar prevents irritation around the ankle, reducing the risk of chafing or discomfort, while the footbed is designed to provide extra arch support. This is especially crucial for those who hike for hours at a time. With waterproof trekking shoes by Himmaleh, you can focus on the adventure ahead rather than worry about sore feet.

Another comfort-enhancing feature is the shoe’s lightweight construction. While these shoes are rugged and durable, they’re also designed to be light enough for you to keep moving without feeling weighed down. Whether you’re trekking for hours or just taking a short hike, the lightweight design allows for unrestricted movement, making it easy to adjust to different terrains and conditions.

Built for Durability and Power

In addition to traction and comfort, waterproof trekking shoes by Himmaleh are engineered to be incredibly durable, ensuring they can withstand even the most demanding outdoor conditions. The shoes are constructed using tough, high-quality materials that are resistant to wear and tear. From abrasive rocky surfaces to wet, muddy trails, these shoes are built to endure it all.

The waterproof material is designed to stay intact under pressure, providing protection for your feet no matter the weather. Whether you’re wading through streams or hiking through a torrential downpour, you can count on Himmaleh shoes to keep your feet dry and protected. Furthermore, the sturdy construction helps prevent the shoes from losing their form or structure over time, giving you lasting value for your investment.

Waterproof trekking shoes by Himmaleh also come with reinforced toe caps and heel protection, which guard against accidental impacts with rocks or obstacles along the trail. This level of protection ensures that your feet remain safe even in rugged, unpredictable environments.

Versatility for Every Terrain

Another reason why waterproof trekking shoes by Himmaleh stand out is their versatility. These shoes are designed to handle a wide range of terrains, from forested trails and muddy paths to rocky cliffs and snow-covered hills. The grip and waterproof features work together to provide the ultimate trekking experience, whether you're out on a short day hike or tackling a multi-day trek.

The shoes are also perfect for both casual hikers and more experienced trekkers, making them ideal for various outdoor activities. If you love hiking, trekking, or even trail running, these shoes offer the stability and protection you need to enhance your performance.

Why Choose Himmaleh for Your Trekking Needs?

Choosing the right pair of trekking shoes is crucial, and waterproof trekking shoes by Himmaleh provide a perfect balance of grip, comfort, and durability. Whether you’re trekking through rainy conditions, exploring rugged terrains, or simply looking for reliable footwear, Himmaleh shoes deliver all the features you need to ensure your adventure is safe, comfortable, and enjoyable.

Ráno u České Studánky začíná paprsky  slunce, dopadající skrze stromy. Ideální ráno. Káva, nabrat vodu a zabalit - to se mi daří dneska asi nejlépe za poslední dny. Dnes mám před sebou pár výšlapů, protože to je dolu nahoru asi přes tři hory. První mě čeká hned a to ten největší. To je po ránu při síle ostatně nejlepší.

Tak se vrhám vzhůru na Čerchov, nejvyšší vrchol Českého lesa. Cesta jde krásnými bučinami, kde se povalují balvany a tvoří hezká zákoutí. Jít nahoru mi nevadilo, ale docela sem si zafuněl a vrchol byl dál než jsem čekal. Už vidím věž a rozestavěnou horskou chatu, ale vypadá to tu opuštěně. Chyba lávky.

Vyjdu kolem chaty a už vidím i Kurzovu věž u které se to hemží velkou spoustou lidí. Ti ale přicházeli z druhé strany co já. Víkend a nejvyšší vrchol, dalo se to čekat. Praštím s batohem a koupím si vstupenku nahoru. Omg, jak miluju vyhlídky, tak tohle bylo boží. Krásně jasno a zvláště německá strana, kde ještě stoupala pára z lesa byla ohromující.

Na druhé straně vzadu jsem viděl Starý Herštejn, tam za něj jdu…tam nemůžu v životě dojít, řikám si a směju se. Ještě se kochám hodnou chvíli a pak sejdu dolů. Dám si razítka do bloku a koupím si nálepky, zelňačku a pivo. Na posezení chilluju s dalšími, já nevim, 70 lidmi, kteří se pořád střídají a stánek se nezastaví. Poobědvám a jdu dál za chvíli zjišťuji, proč se nahoře všichni občerstvují. Cesta nahoru po betonce je teda děsná. Jsem rád že jsem šel nahoru z té hezčí strany. Cestou dolů se ale hodně začínají ozývat mé rozedřené s otlačené nohy a tak to asi bude až do konce etapy. No dneska určitě. Cestou do Capartic tak vzpomínám, že mě takhle bolely vlastně vždycky v posledních dnech etapy, ale na to už sem zapomněl. V Caparticích si tak sundavám boty a dělám to tak už na každé druhé zastávce. 

Pokračuji nad Capartice odkud je fakt nádherný výhled na to co jsem ušel z vrcholu přes obrovitánskou zelenou louku. Po červené mířím za vesnici zpátky do lesa a v tom turisté zase zmizí. Touhle cestou už jde jen sem tam někdo. Mířím na Sádek a dále přes Haltravu k vrcholu Škarmanka, která je nejvyšším bodem právě hřebenu Haltrava.

Přesně tímto jménem jsem počastoval zlomený strom ve kterém vidím babu s pařáty, která to tu hlídá. Mohla by to být Škarmanka, proč ne.

Celý hřeben, kde to jde nahoru, dolu a dobrodružnými pěšinkami, které mám moc rád, se jde pralesovitým porostem. Cestu si ale příliš neužívám kvůli nohám. Energie mám dost, ale když bolí a pálí každý krok, tak to člověka udolá. Navíc dolů a po rovině jdu na můj vkus dost pomalu a to mě štve.

Další klesání a čeká mě poslední výšlap a to na…Starý Herštejn. Anoooo.

Vydrápu se nahoru a jdu obhlédnout dobytou zříceninu. A na věži má přístupnou zrekonstruovanou pěknou vyhlídku, vylezu na ní a přímo přede mnou v dáli se tyčí dvě věže Čerchova. Neskutečné. Já to dal. Nalevo pak můžu sledovat hřebeny a v podstatě cestu kterou jsem urazil. Krásný realtimový report na konec dne.

Teď už jen slézt a sestoupit k nocovišti, což má být pramen Radbuzy. Už ale asi dvě hodiny nemám signál a tak jdu podle toho, co si pamatuji, že bylo v mapách. Konkrétní místo ale jen odhaduju a vzhledem ke všem okolnostem už špačkuju, že jako nevím kde to je a že to je dál než mělo být. Nakonec utrmácen dorazím na místo Hotelu Radbuza, kterým je zdejší přístřešek. Jdu se napít od pramene a pak uvařit jídlo. Mezitím ale ještě hořící nohy strčím do potoka. Je to úleva alespoň na chvíli. Při večeři si ještě vylomím půlku zubu a tak bych tento den považoval za skončený. Napíšu poznámky a jdu bydlet. 

Imagine standing at the foot of a trail you've never dared to climb before. The sun is rising, the air is crisp, and there's an electric hum of possibility. You're not just here to ride — you're here to redefine what a ride means. And with your electric MTB, you're ready to conquer terrain that once seemed out of reach.

Chapter 1: The Rise of the Electric MTB

You're part of a global wave of riders embracing a new era of mountain biking. The electric mountain bike — or EMTB — has quickly evolved from a niche gadget to a serious tool for adventure, fitness, and freedom. No longer confined to fire roads or light gravel, today's electric MTBs are rugged, responsive, and designed to handle even the gnarliest singletrack.

But more than the technology, it's the philosophy that's changing. This isn’t about shortcuts — it’s about opening doors. The electric MTB doesn’t replace the effort; it amplifies your intent.

Chapter 2: What Makes an Electric MTB Special?

Let’s break it down. A modern electric MTB combines the essential DNA of a traditional mountain bike with integrated electric power systems. Here's what sets it apart:

Mid-drive motors that deliver power efficiently and maintain balance

Battery systems that offer up to 150 km on a single charge

Pedal assist modes that give you control over how much help you get

Trail-tuned geometry that preserves handling and feel

Durable components that can take the abuse of technical trails

When you ride an electric MTB, you’re still pedaling. You’re still steering, shifting, and sweating. The difference? You’re pushing boundaries further than ever before.

Chapter 3: You, the Rider — Who Benefits from an EMTB?

This revolution isn't just for tech nerds or pro athletes. It's for you — whether you’re recovering from an injury, looking to extend your rides, or wanting to explore trails you thought were too advanced. Here’s who’s embracing the electric MTB:

Trail explorers pushing into remote backcountry zones

Fitness riders managing heart rate and performance more precisely

Older riders who want to stay in the game without joint pain

Beginners who need a confidence boost on climbs and descents

Riding an EMTB is about accessibility, not avoidance. It's about enabling your passion without punishing your body.

Chapter 4: The Electric Assist — More Than Just Power

You might think the motor is the star. But really, it's the synergy between assist and rider that makes the experience extraordinary. You choose how much help you want — from a light boost in Eco mode to full-throttle climbs in Turbo.

Smart systems from Bosch, Shimano, Brose, and others are now finely tuned to your cadence, torque, and terrain. That means your bike knows when you need a nudge and when to stay quiet. You ride more naturally — just further, faster, and fresher.

Chapter 5: Trail Access and Regulations

The expansion of electric mountain bikes has stirred conversation in the trail community. Fortunately, access is growing — responsibly. Many parks and trail systems now classify EMTBs as a distinct category from throttle-powered e-bikes, granting them access to traditional bike trails.

Use tools like Trailforks and MTB Project to find EMTB-friendly trails. And remember: ride respectfully, yield appropriately, and be an ambassador for the electric MTB community.

Chapter 6: Terrain Mastery — Where the EMTB Excels

Picture this: steep switchbacks that once drained your legs are now flowy challenges. Loose, rocky ascents? You float over them with poise. With the extra power and torque of an electric MTB, here’s what changes:

Climbing becomes strategic and fun — not just a slog

Downhill feels more rewarding since you arrive less fatigued

Loops and laps become longer, turning a 10km ride into a 30km journey

Your ride doesn’t get easier — it gets more engaging. You still work, but the nature of the work shifts toward finesse, endurance, and decision-making.

Chapter 7: Choosing Your First Electric MTB

Buying an electric MTB is a bit different from buying a standard bike. You’ll want to consider:

Motor type: Bosch Performance CX, Shimano EP8, or Brose S Mag?

Battery range: 500Wh, 625Wh, or dual-battery setups?

Suspension travel: 120mm for XC, 160mm+ for enduro?

Geometry: Slack head angles, longer wheelbase, and stable rear stays

Don’t forget fit. A poorly fitted EMTB won’t feel right no matter how powerful. Test ride different models and talk to local dealers who specialize in e-mountain biking.

Chapter 8: Real Riders, Real Stories

You’re not alone. The community of EMTB riders is growing fast, and their stories reflect your own:

Lena, 42, Weekend Adventurer: “I used to avoid long rides because of my knees. Now with my electric MTB, I’m out every weekend. I feel stronger, not weaker.”

Erik, 29, Trail Techie: “I geeked out on all the motor systems and geometry. But what surprised me most? How natural it feels to ride.”

Sofia, 35, Backcountry Explorer: “The EMTB opened trails I’d never dare ride alone. Now I’m exploring ridge lines, waterfalls, and remote forests like never before.”

Your story is next.

Chapter 9: Daily Routines and Maintenance

Your electric MTB is robust, but it needs attention. Here’s your checklist:

Battery care: Store at 50–80% if unused for weeks; avoid full discharge

Chain and drivetrain: Clean and lubricate frequently — torque adds wear

Brake pads: EMTBs are heavier, so pads wear faster

Suspension tuning: Set sag and rebound for your weight and trail

Don’t forget software updates. Some motor systems offer firmware improvements that enhance range, smoothness, and responsiveness.

Chapter 10: The Sustainability Angle

You're not just riding smart — you’re riding green. Compared to driving or using gas-powered trail bikes, EMTBs offer:

Lower emissions per kilometer

Fewer trips by car to the trailhead

Quiet operation that minimizes wildlife disturbance

Plus, many EMTB brands are now investing in recyclable battery tech and low-impact materials. Your choice reflects a future-forward mindset.

Chapter 11: The Future of EMTBs

Where are we headed? Think:

Integrated displays and GPS for seamless navigation

Wireless shifting and braking

AI-powered assist modes that learn your habits

Lighter, more compact motors

Swappable battery packs for multi-day trips

As the technology improves, the line between rider and machine blurs — not in a dystopian way, but in a way that empowers your spirit of exploration.

Chapter 12: Community, Connection, and the Ride Ahead

Riding an electric MTB is personal — but it’s also communal. Online forums, local clubs, and brand-led events are helping riders connect, share routes, compare builds, and challenge each other.

Join a demo day. Sign up for a group ride. Document your adventures. You’re not just riding; you’re shaping the culture of modern mountain biking.

Final Thoughts: Rewrite Your Ride

So here you are — at the edge of the forest, with your electric MTB humming beneath you. The trail ahead is steep, winding, and wild. But you're not intimidated.

You're equipped. You're empowered. And most of all, you're energized.

Du stehst am Fuß eines Bergpfads. Morgendunst liegt noch in der Luft, während dein Blick den Trail entlang wandert, der sich durch Fels und Wurzelwerk zieht. Früher hättest du gezögert – zu steil, zu weit, zu mühsam. Aber heute sitzt du auf deinem electric MTB. Nicht irgendein E-Bike, sondern ein e Bike Fully, das neue Maßstäbe für Abenteuer auf zwei Rädern setzt.

Kapitel 1: Die neue Generation von Mountainbikern

In den letzten Jahren hat sich das Mountainbiken rasant verändert. Während früher Kondition, Muskelkraft und Durchhaltevermögen im Vordergrund standen, eröffnen dir moderne electric MTB völlig neue Möglichkeiten. Du bist nicht schwächer geworden – du bist smarter geworden.

Mit der Kombination aus E-Antrieb und vollgefederter Geometrie bringen e Bike Fullys sowohl Anfängern als auch erfahrenen Bikern ein neues Fahrerlebnis. Du fährst weiter, entdeckst neue Trails und nimmst Anstiege mit einem Lächeln.

Was früher als Sport für Ausdauer-Enthusiasten galt, hat sich durch das electric MTB demokratisiert. Jetzt kannst du mit Freunden mithalten, auch wenn sie trainierter sind. Du kannst mit deinem Partner oder deiner Familie fahren, auch wenn das Fitnesslevel unterschiedlich ist. Und du wirst feststellen, dass es beim Mountainbiken nicht nur ums Schwitzen geht, sondern vor allem ums Erleben.

Kapitel 2: Was ein echtes electric MTB ausmacht

Ein electric MTB ist mehr als nur ein Fahrrad mit Motor. Es ist eine technische Komposition aus Kraft, Kontrolle und Komfort. Ein e Bike Fully verfügt über:

Einen leistungsstarken Mittelmotor mit bis zu 85 Nm Drehmoment

Intelligente Sensorik für nahtlose Unterstützung

Hochleistungsakkus mit Reichweiten bis zu 120 km

Eine vollgefederte Rahmenkonstruktion für maximalen Grip und Komfort

Robuste Komponenten, die für echtes Offroad-Abenteuer gemacht sind

Die Kombination aus Motorunterstützung und Vollfederung hebt das Fahrerlebnis auf ein neues Level. Steile Anstiege verlieren ihren Schrecken, technische Abfahrten werden beherrschbarer, und lange Touren werden zur reinen Freude.

Dabei kannst du selbst wählen, wie viel Unterstützung du brauchst – von minimaler Hilfe bei gemütlichen Fahrten bis zur vollen Power bei steilen Rampen. Die Elektronik reagiert blitzschnell auf deinen Pedaldruck und passt sich deinem Fahrstil an. Du wirst fast vergessen, dass ein Motor mitfährt – so natürlich fühlt es sich an.

Kapitel 3: Dein Trail, deine Regeln

Stell dir vor, du planst eine Tagestour im Mittelgebirge. Der Trail führt dich über wurzelige Waldpfade, steile Anstiege und flowige Downhills. Mit einem klassischen MTB würdest du zwischendurch Pausen machen – beim electric MTB bleibt dein Rhythmus konstant. Du entscheidest, wann du Gas gibst und wann du dich vom Motor unterstützen lässt.

Die Freiheit, das Tempo selbst zu bestimmen, ist ein echter Gamechanger. Du kannst längere Distanzen planen, neue Routen ausprobieren und auch spontane Abzweigungen nehmen. Selbst bei Gegenwind oder starkem Anstieg bleibt der Fahrspaß erhalten. Und das alles ohne die Angst, am Ende der Tour völlig erschöpft zu sein.

Ein weiterer Vorteil: Du kannst dich voll auf das konzentrieren, was vor dir liegt – den Trail. Deine Konzentration steigt, deine Technik verbessert sich, und du wirst sicherer und flüssiger im Gelände.

Kapitel 4: Wer profitiert wirklich von einem e Bike Fully?

Vielleicht denkst du, e MTBs seien nur etwas für ältere Biker oder Einsteiger. Doch das ist ein Irrtum. In der Realität nutzen viele Zielgruppen diese Technologie:

Sportlich ambitionierte Fahrer, die längere Touren absolvieren wollen

Trail-Liebhaber, die technische Passagen sicherer meistern möchten

Pendler, die auch in der Freizeit Action suchen

Familien, die gemeinsam auf Tour gehen wollen – unabhängig vom Leistungsniveau

Abenteurer, die neue Regionen erkunden wollen, ohne Transportaufwand

Wiedereinsteiger, die nach längerer Pause zurück aufs Bike wollen

Ein electric MTB passt sich an dich an. Es ist keine Frage des Alters oder der Fitness, sondern eine Entscheidung für mehr Möglichkeiten, mehr Reichweite und mehr Naturerlebnis.

Kapitel 5: Umweltfreundlich auf zwei Rädern

Ein e Bike Fully ist mehr als nur Spaß – es ist auch ein Statement für nachhaltige Mobilität. Statt mit dem Auto zum Trailhead zu fahren, startest du direkt vor deiner Haustür. Der E-Antrieb arbeitet emissionsfrei und nahezu geräuschlos – du störst weder Tiere noch Umwelt.

In Zeiten steigender Energiepreise und wachsendem Umweltbewusstsein ist das electric MTB eine ernsthafte Alternative. Es ersetzt oft das Auto für kurze Freizeitfahrten, spart CO₂-Emissionen ein und macht Mobilität wieder zum Naturerlebnis. Zudem benötigen E-Bikes deutlich weniger Energie als jedes motorisierte Fahrzeug – und du tust deinem Körper trotzdem noch etwas Gutes.

Kapitel 6: Darauf solltest du beim Kauf achten

Ein e Bike Fully ist eine Investition – in dein Fahrerlebnis, deine Fitness und deine Freizeit. Achte beim Kauf auf:

Reichweite und Akkukapazität: Plane für deine Touren ausreichend Puffer ein.

Motorleistung und Unterstützungsmodi: Bosch, Shimano, Brose oder Yamaha – alle bieten verschiedene Charakteristiken.

Federelemente und Geometrie: Für deinen Fahrstil, ob Trail, All-Mountain oder Enduro.

Rahmengröße und Ergonomie: Wichtig für Langstreckenkomfort.

Service und Ersatzteilverfügbarkeit: Achte auf lokale Händler und Werkstätten.

Ein Besuch beim Fachhändler oder ein intensiver Vergleich online lohnt sich. Nur so findest du das electric MTB, das wirklich zu dir passt.

Kapitel 7: Erfahrungsberichte – die Community spricht

Tom aus Köln sagt: „Ich war skeptisch. Ein electric MTB klang für mich nach Fahrrad mit Stützrädern. Aber nach der ersten Tour war klar: Das ist die Zukunft. Mehr Flow, mehr Kilometer, mehr Erlebnis.“

Julia aus Innsbruck ergänzt: „Ich bin kein Profi, aber liebe die Berge. Mein e Bike Fully gibt mir das Vertrauen, auch schwierige Trails zu probieren. Ich hab das Gefühl, mein Radius hat sich verdoppelt.“

Auch André, begeisterter Bikepacker, schwärmt: „Ich habe mein Auto verkauft. Mit dem e MTB komme ich fast überall hin – und das mit Gepäck. In zwei Wochen bin ich von Bayern bis in die Dolomiten gefahren. Kein Muskelkater, nur Euphorie.“

Diese Geschichten sind kein Marketing – sie zeigen, wie sehr ein electric MTB das Leben verändern kann. Und vielleicht schreibst du bald deine eigene Story.

Kapitel 8: Technik der Zukunft – was kommt als Nächstes?

Die Welt der e MTBs entwickelt sich rasant weiter. Neue Akkutechnologien, leichtere Rahmenmaterialien und smarte Steuerung per App sind nur der Anfang. Immer mehr Modelle sind mit GPS, Diebstahlschutz und individuellen Fahrprofilen ausgestattet.

In naher Zukunft könnten auch Energierückgewinnung beim Bremsen, automatische Federungseinstellungen oder KI-gestützte Fahrassistenzsysteme zum Standard gehören. Wer heute auf ein e Bike Fully setzt, investiert also nicht nur in den aktuellen Stand – sondern in die nächste Generation von Mobilität.

Fazit: Dein elektrischer Schlüssel zu neuen Horizonten

Ob du nach der Arbeit noch kurz raus willst, am Wochenende neue Trails erkunden oder mit Freunden auf Höhenmeterjagd gehen möchtest – dein electric MTB ist bereit. Es kombiniert Muskelkraft mit Technologie, Abenteuerlust mit Komfort.

Du wirst merken: Mit jedem Tritt wird die Welt ein Stück größer. Dein Horizont verschiebt sich – elektrisch, effizient und voller Emotion. Ob du gemütlich über Land fährst oder dich in anspruchsvolles Gelände wagst: Ein e Bike Fully bringt dich weiter, als du dachtest.

Also: Wo startet dein nächstes Abenteuer?

Häufig gestellte Fragen (FAQ)

1. Was ist der Unterschied zwischen einem electric MTB und einem normalen MTB?Ein electric MTB verfügt über einen Elektromotor, der dich beim Treten unterstützt. Damit kannst du längere und anspruchsvollere Strecken bewältigen als mit einem rein muskelbetriebenen MTB.

2. Ist ein e Bike Fully auch für Downhill geeignet?Ja, viele e Bike Fullys sind speziell für technische Trails und Downhill-Strecken konzipiert. Die vollgefederte Bauweise sorgt für optimale Kontrolle und Komfort.

3. Wie lange dauert das Aufladen eines Akkus?Je nach Akkukapazität und Ladegerät dauert das vollständige Aufladen zwischen 3 und 6 Stunden.

4. Kann ich mein electric MTB bei Regen fahren?Ja, hochwertige e MTB sind wetterfest und können problemlos bei Regen oder auf matschigem Untergrund gefahren werden. Wichtig ist die regelmäßige Reinigung und Wartung.

Spánek v postýlce byl fajn. Poklidím, sbalím věci a jdu vrátit klíč do Cafébaru. Venku už prší jak bylo avizováno. A pršet má celý den. Dám si ranní kávu a rozloučím se. Vezmu to přes Infocentrum, kde si dám razítka, nálepky a koupím hezké pexeso na doma, což se později ukáže, že byla nejzbytečnější věc co jsem dnes udělal.

Vyrážím za město, kolem čerpací stanice která je pod střechou jak horská chata. Dost dobrý. První kopeček na rozehřátí a příjemný rozprašovač deště do tváře, takhle by to šlo. Vylezu na kopec kde je pomník Adolfa Kašpara, ilustrátora Babičky. S ilustracemi je zde i několik tabulí a je to pěkně udělané.

Pokračuji dál k Čertovu jezeru a začíná solidně lejt…a tak to má být až do konce dne…takhle by to nešlo :) Z předpovídaných 22mm srážek telefon píše 44mm, tak to nic moc :/ Na chvíli se schovám do přístřešku, ale nemá to cenu. Musím jít dál. Kazdým okamžikem jsem čím dál tím víc durch. Dneska to neustane, tak se musím co nejrychleji dostat do cíle.

Dneska je velký pátek a tak potkávám i dost turistů, které ani špatné počasí neodradilo. Na následující jezera jich míří opravdu desítky. Čertovo jezero kam přicházím je okouzlující a v atmosféře počasí děsivé a divoké. Moc se mi to líbí.

Dlouho se ale nikde dneska nezdržuji a po chvíli pokračuji hodně solidním krpálem nahoru, kde se přehoupnu přes okraj a jedu zase sjezdovkou dolů až k Černému jezeru, které je největší v ČR, pojmenované podle temné barvy vody.

Projdu kolem jezera do lesa a vyjdu na betonce, po které budu kráčet až do cíle. Turisté mi tu zmizeli a odteď jdu vesměs sám. Pršet nepřestává, jen se mění intenzita. Po pár kilometrech je dnešní poslední atrakce kterou je Bílá Strž, kde je vodopád. Sejdu k němu a udělám nějaké fotky snad už jen z povinnosti.

Vodopádů jsem v životě asi moc neviděl, ale kochání bude muset počkat na jindy. Jsem v tuto chvíli už totiž totálně promočenej a zmrzlej. Vodní sloupec nevydrželo žádné z mého vybavení. Prej nepromokavé boty a impregnace bundy, haha. Tomuhle se bránit zkrátka nedá, tohle jsou extrémní podmínky a já musím jít a rychle, protože tak se alespoň zahřeju. Cestou je ještě odbočka na Grosse Osser (vrchol Ostrý) , ale dneska je to už tak velkej voser a jít tam v tomhle počasí je naprosto zbytečné.

Takové podmínky útočí hlavně psychologicky a spousta lidí by se na to vyprdla a když má celej den lejt, tak zůstala doma, což je samozřejmě ta nejrozumnější varianta. Haha. 10 kilometrů do cíle a já jsem nalomen, jestli nezavolám do pensionu, kde jsme bydleli shodou okolností minulý víkend a neobjednám noc. Mám toho skoro dost. Ani ne tak fyzicky, jako že mám totál vše mokré a nevím co budu dělat až dojdu. Hlavně se už převléci do něčeho suchého. Koukám ale, že to je ještě dalších 10 km navíc a to asi nezvládnu...budu spát na předem naplánovaném místě na zemi. Myslím, že mám špičkové tempo a občas cestou ještě jde proti mě taky pár magorů co nemohli zůstat doma, s tím rozdílem, že oni pravděpodobně dnes povečeří v teplém penzionu.

Už jen posledních pár kilometrů, tak peláším, když v tom slyším zpívat ptáky. To znamená, že by už mohlo přestat, ne? Úplně takhle to nakonec nebylo, ale intenzita deště alespoň opadla natolik, že jim to přestalo vadit. Prima.

Dojdu do přístřešku v bývalé vesnici Zadní chaty a jdu se převléci. Naštěstí není taková zima a nemrznu za půl minuty, jak jsem předem očekával. To je záchrana. Mám v batohu asi tak tři věci, které jsou jakž takž suché…a spacák to není. To jsem úplně nezvládl. To mě štve nejvíc. Je tak napůl mokrý a to bude v noci sakra nepříjmné. No co se dá dělat, nějak se to musí zvládnout. To, že pexeso je taky na sračku asi nemusím zmiňovat :)) zřejmě šlo jako první. Zabalím se do spacáku a snažím se udělat teplo. Vařím si čaj a večeři píšu zápisky a lepím známky do deníku. Vzhledem k okolnostem přeplánuji zítřejší cestu na něco pohodovějšího, protože musím taky sušit a za dnešek si to asi zasloužím. Tak dobrou, snad ne tak mrazivou noc.

Probouzím se v 6 ráno po klidné noci kdy bylo hezky teplo, akorát foukal vítr. Dnes mířím do Železné Rudy, kde mám domluvené ubytování a chtěl bych tam dojít před šestou, abych se někde mohl kouknout na hokej. Tak pobalím věci a radši vyrazím dřív.

V 7 ráno u vstávajícího slunka už mažu dolu z Poledníku a cesta hezky utíká. A po levici jej pořád vidím, tak na něj občas mrknu jak se probouzí do sluníčka. Pak zahnu doleva a otočkou mířím k Prášilskému jezeru, což je jedno z pěti šumavských ledovcových jezer. Je tu krásný klid, tak posnídám a u toho jen tak čučím do vody.

Za chvilku procitnu a pokračuji dál. Slunce je schované za mraky a tak dělá příjemné prostředí pro pochod. Po pár kilometrech dorazím do Prášil. Je tu veřejná Botanická zahrada na dvoře a prý se jedná o nejvýše postavenou Botanickou v Čechách. Je tu také pomníček Josefa Váchala, který tu za tu krásu Šumavy evidentně dýchal. Zkouknu botanickou která je hezky kultivovaná, ale ještě toho moc vyrostlého není.

Mají tu i výběh s morčaty, který jsou dost vtipný, tak se s nimi poraduju a pak mířím do místní cukrárny na ranní kávu a Míša dort. Byl dobrý, ale moje Olinka nemusí mít strach - pořád dělá ten nejlepší na světě ona. Doplním tu vodu a pokračuji do kopce směrem k Formbergu a dále po Telegraph road pod sloupy vedení, stezkou Pašeraků na konci stáčím kolem Jezerního potoka k jezeru.

Cestou neodolám a musím se v něm osvěžit, protože sem trochu přehřátej a potok mi evokuje ten popis Šumavy, který se objevuje všude na poutačích a popiscích různých věcí a víte co? To osvěžení je přesně takové.

Dojdu až k jezeru Laka, které je nejmenší, nejmělčí a nejvýše položené Šumavské jezero. Fotím se tu a přichází zrovna šumavský Ranger a turistka se ptá na vlky. Tak čerstvá informace je asi 40 kusů ve smečkách a porazí ročně cca 400 kusů vysoké, takže je méně odstřelů a pomáhají s redukcí. Vlkům samotářům se pak na jídelníček dostal také bobr, který není úplně pohybově vybaven. V jezeru Laka je i tak po celém obvodu napadaná velká spousta přehryzaných stromů. Poobědvám protože je přesně poledne a potřebuji doplnit energii a pokračuji kolem jezera nahoru na červenou…dlooouhou červenou, která jde nejdřív do kopce pak rovně a nakonec klesá až k Železné Rudě. Je trochu monotónní ale jde se dobře. Po celou cestu všude kolem tečou potůčky a je tu ta Šumava dost živá.

Do Rudy přicházím ve 3 hodiny docela vyšťaven. Asi jsem nasadil moc velké tempo a nové boty hodně dřou na nohách. V Železné rudě také končí/začíná Národní park a přechází do CHKO.

Najdu cafébar rodičů kamarádky Lenky, kde si dám výbornou kávu a dort. Pokud budete někdy v Rudě, určitě nevynechejte Café Bar ve Dvojkách. Mají to tu skvělé a taky je tu parádní obsluha. Čekám na ubytování, které si zkrátím pivem a sem fakt rád, že sedím a odpočívám. V šest začíná hokej, tak mi byl doporučen Bowling bar ve stejném baráčku jako budu bydlet. Ideální. Pán co mě má ubytovat přiběhne asi v 5 a s tím že nemá čas mi všechno vysvětlí asi za minutu a zase prchne. Mám ale vše potřebné a tak si dám sprchu a jdu dolu na hokej. Dneska to je nabitý. Holky čtvrtfinále, chlapi přátelák s Rakouskem a finále Extraligy první zápas. Ten mě zajímá nejvíc, ale štamgasty se mi nepodaří přesvědčit, že prej jak je to teď OnePlay, tak je to celý zpřeházený. Chápu. Naštěstí mi to jede na mobilu tak koukám a je mi fajn. Až dohrají, tak sebou fláknu a už nevstanu jak sem unavenej. Kometa nakonec vyhrála v prodloužení po vyrovnaném utkání. Super, můžu jít spát. Hokej teď nějakou dobu neuvidím, tak sem rád, že sem si to dneska mohl užít.