Řekla bych, že se bolím celá. Zní to blbě, což. Zní, no. Ale tak co, tohle jsem já. Tuhle jsem četla, že zda se jako znám. Že abych milovala, musím znát. Nemusím. Nepotřebuji. Musím cítit, abych milovala. Ale přemýšlím o tom, zda se znám. Ono to zní hrozně hloupě. Ale plno lidí se opravdu nezná. Taky se pořád dokážu překvapit. A neustále o sobě zjišťuji věci, všímám si drobností. A miluju to na sobě. To zní ještě blbějš, já vím. Já vím! Ale prostě: - nikdy neukousnu jablko na jeden zátah, pokaždý nadvakrát. - kdykoliv slyším hudbu, poklepávám do rytmu, vážně kdykoliv, kdekoliv, hlavně rukou o stehno. Miluju rytmus! - většinou si zpívám v hlavě hudbu, kterou byste u mě staženou nenašli a nikdy bych si ji ani nepustila, fuj... - neustále máchám rukama jak v baletu. Při koukání na film, při čtení, při jídle, ve vaně, venku... - když se hodně směju, jakože hodně moc, chrochtnu. A odvalím se, brečím, mám záchvaty smíchu a nejde mi přestat. A dokážu se rozesmát během vteřiny, což nikdy nikdo nechápe, čemu se směju. - nesnesu falešný tón. Nikdy, nikde. S tím má hodně lidí problém, protože začnou s tím, že ať si to zkusím sama, když jsem tak chytrá. Zatleskám, ale stejně hodím ksicht, když to je falešný. Tahá mi to uši, prostě to tam slyším. - čtu očima, čtu to "nahlas" i v hlavě, abych četla pomaleji. Což většinou nestíhám. Když tedy zrovna nemám při čtení tiky. Kdybych to nečetla i v hlavě, tak co pár vteřin jen otáčím stránky. A ano, opravdu si pamatuji, o čem čtu. - mám částečně fotografickou paměť. Nevím sice, co je tam napsané, ale vím, na jaké je to stránce a v jaké části. - a vážně jsem si myslela, že synestézii mají všichni kolem mě. Zjištění, že ne, mě na dost dlouho zabrzdilo. A jo, jsem zase ve výjimce, protože jak stárnu, rozvíjí se více a více (jako Tourett). Jsem taková obří kniha. Barvená, místy potrhaná, dost stran chybí. Ale některé se zase dají rozevřít jako leporelo. Psaná písmem, které vidí jen málokdo. Vtipná, vážná, smutná, tajemná, těžká na přečtení, natož pochopení. Nedám se zařadit. A i když nemám dokonalou obálku, naopak je plná jizev, čmáranic a vypadá jako salátové vydání, kdo i tak přijde blíž, vidí pravý opak. #itsme #tojsemja #hello (v místě Duchcov) https://www.instagram.com/p/COV8xmCLrDs/?igshid=1ewqzgytjli6w
