#mauricius

Byla jsem ve svém typickém nevím coby rozpoložení. V této situaci mě nakonec zachránily kuchařské sloupky na webových stránkách Guardianu. Není to žádné překvapení, protože pravidelným přispěvatelům tam vévodí můj oblíbenec Yotam Ottolenghi. Tohle je recept na mauricijské jídlo. Světová kuchyně totiž naštěstí nekončí u paelly, pad thai a butter chicken. 

KALIA POULE

Na 4 porce:

– 40 g čerstvého zázvoru – 40 g česneku – 30 g mátových lístků – 30 g koriandrových lístků – 2 zelené chilli papričky – 150 g jogurtu řeckého typu – kůra a šťáva z jednoho většího citronu – 2 lžičky drceného římského kmínu – 1 lžička mletého koriandru – 1 lžička čerstvě pomletého pepře – sůl – 7 tobolek kardamomu – 9 hřebíčků – 2 svitky skořice – 600 g kuřecích stehenních řízků – 60 ml olivového oleje vhodného na smažení – 500 g cibule – lžíce cukru Smažené brambory: – 500 g malých červených brambor – 500 ml slunečnicového oleje Mátový jogurt: – 30 g mátových lístků – 150 g jogurtu řeckého typu

Zázvor jsem oloupala a překrájela na kousky a společně s oloupaným česnekem, mátou, čerstvým koriandrem, šťávou z půlky citronu, kůrou z celého citronu, papričkami a jogurtem rozmixovala na hladkou směs. Přidala jsem půl lžičky soli, římský kmín, mletý koriandr a pepř. Směs jsem zalila 300 ml vody, rozmíchala a nalila do mísy k masu pokrájenému na kostky o hraně 3 cm. Přidala jsem kardamom, hřebíček a skořici, zamíchala a nechala marinovat 30 minut při pokojové teplotě.

Na střední výkon jsem ve velké pánvi rozehřála olivový olej a vložila na něj cibuli nakrájenou na tenká půlkolečka. Zasypala jsem ji velkou špetkou soli a lžící cukru a nechala ji 20 minut karamelizovat.

Půlku hotové cibule jsem odebrala stranou. Do rozehřáté pánve ke zbytku cibule jsem přidala maso s marinádou. Zakryla jsem pánev a nechala vařit 30 minut, zpočátku na střední výkon, ten jsem postupně snižovala. Na konci vaření jsem přidala ještě trochu soli.

V mixéru jsem připravila mátový jogurt – vytvořila jsem hladkou směs z jogurtu, máty a šťávy z druhé půlky citronu a dochutila ji lžičkou soli.

Brambory jsem omyla a neoloupané pokrájela na kostičky o hraně 1,5 cm. V oleji rozpáleném na střední stupeň jsem brambory smažila asi 10 minut dozlatova. Osušila jsem na papírové utěrce a osolila.

The wooden door creaked. Of course, Mauricius had heard the footsteps even before that and he knew exactly whom they belonged to. He tried to get up but the Halfling maid fought him to stay laid on his belly so she could apply the stinky grey-mud medicine on his burnt left side of the body.

"Stay down, you fool," the deep voice of Lord Palendryl and his strong presence filled the room. A tall, muscular man with chestnut hair and beard, dressed in his casual wear consisting of dark blue linnen trousers, white linnen shirt decorated with black embroidery and a silver brocade vest.

He nodded at the maid and she quickly exited the room.

"My Lord..." Mauricius shifted with a look somewhat apologetic, wanting to excuse himself for the pitiful state he was in at the moment.

"Silence." Lord Palendryl's voice was firm but kind. He sat down on the bed next to Mauricius and decided to continue where the maid had left off.

Embarrased, Mauricius stayed still, not daring to move. After a few minutes of when Lord Palendryl continued to apply the medicine, Mauricius decided to break the silence: "I am sorry I was unable to follow sir Dayereth... but one of my people should be tailing him right now... I have a report here, it just came..."

Mauricius reached into a bedside drawer and pulled out a small piece of paper with an incripted message. Lord Palendryl took it and scanned it quickly with his eyes. He frowned. "Is it confirmed?"

"Yes, I'm afraid so. He's with a fugitive now. But I've seen them talk together about a month ago. I don't think sir Dayereth is interested in the rebelion."

"Hmm..." lord Palendryl frowned. "I don't understand that boy anymore either. But given who he's with, I believe he might really not be planning on joining the civil war at the moment. But who knows what's going on in that stubborn white little head of his." He sighed. "I read your report... I can't imagine what he's going through right now. I'm glad you protected him from all the physical harm but... I'm indepted, Mauricius."

"No, my lord. I've sworn my life to serve you. This is nothing!"

"Getting half your body burnt hardly seems like nothing," lord Palendryl said sternly. "Anyway, I've already asked the Royal Court to send their best doctors to treat you. They should arrive shortly. You're young, you shouldn't get hideous scars that easily." Lord Palendryl got up.

"Concerning Daye's future decisions... I serve the new king under all circumstences. And you swore to protect Daye with your life the day of Hadarai's funeral. I will not relieve you of that duty as long as he's still in Narradia and its neighbouring countries. Is that clear?"

Mauricius forced himself into a sitting position and bowed his head. "Yes sir!" Lord Palendryl threw the message into the lit fire place.