#freedolphins

Po cestě z Akaroa jsme se tedy alespoň zastavili v nedaleké sýrárně, kde jsme si nakoupili sýry, daleko lepší než v obchodech, abychom zmírnili (alespoň psychicky) Petinu bolest :D Noc jsme strávili u zátoky na kraji oceánu. Druhý den jsme se stavili podívat na mys s majákem, volně žijícími lachtany a údajně tam měli být i tučňáci, ale ty jsme opět viděli jen zdálky. Celý mys byl velmi podobný tomu, na jakém jsme byli, když jsme se přesouvali do Alexandry, ale k lachtanům jsme se tentokrát dostali daleko blíž. Peťa se rozhodla tuhle 15 minutovou procházku absolvovat, sice pořád pajdala, ale prý to bylo lepší a naše plány na Kepler byly o to světlejší.

Za Dunedinem hledáme freečko (free camp). Navigace nás táhne přes obrovský kopec, kde se poprvé na NZ dostáváme až do mraků. Pak padáme přímo k pláži a najednou poznáváme, že zde jsme už jednou spali. Opět jsme v kempu v Brightonu. Ráno se tu koupeme v oceánu, dáváme sprchu na pláži a vyrážíme dál do Clintonu, kam jsme pozvaní lidmi, se kterými jsme se nikdy neviděli, na grilovačku. Ptáte se proč a jak je to možné? Naši kamarádi - Emma a Dave (znáte z článku Ben Lomond) jsou u nich na woofingu a protože jsme se chtěli sejít, tak pozvali i nás. Hezky nás přivítali a na grilovačce se dostala ke slovu opět naše slivovice... Čím to je, že vždy, když vytáhneme slivovici, tak ostatní vytáhnou všemožné jejich alkoholy a ráno je potom náročné? :D

Další den jedem směrem k pobřeží a po cestě zvládáme několik vodopádů. Kilometry najeté po prašných cestách už ani nepočítáme. Na mapě jsme si našli Cathedral Caves, jednu z 30ti největších mořských jeskyní světa, ale po příjezdu k ní zjišťujeme 2 věci. Že jsme tu už jednou byli a bylo zavřeno a že je zavřeno i dnes.

Tak se vydáváme znovu na Curio Bay za delfíny, kde jsme již taky jednou byli. (Tučňáci, Tunnel Beach, delfíni a nejhorší cesta) Sice ani dnes není počasí úplně super a dost fouká, ale i tak je daleko tepleji, než na začátku léta. Tentokrát jdeme do vody a po chvilce vidíme delfíny asi 10m od nás. Wau, paráda, byli tak blízko! Ale pak odplavali a už se k nám nevrátili. Po nějaké době usuzujeme, že to bylo asi maximum, jak se k člověku přiblíží a jdeme z vody. Z kopečku nad pláží ale vidíme, jak se v zadní části zátoky shromažďuje spousta lidí. ,,Jsou tam snad delfíni?" ptáme se sami sebe. A ano! Skutečně je tam vidíme. Moc dlouho neváháme a jdeme tam taky. Když jsme tam přišli, byli delfíni zas o kousek dál, a tak jsme se i my trošku trhli od té velké skupiny lidí. Po malinké chvilce propluli přímo kolem nás. Tak blízko, ani ne půl metru. Stačilo natáhnout ruku a pohladit si je. Byla to skupinka asi 5 delfínů a mezi sebou měli i úplné delfíní miminko. Takového malinkého delfínka. Pak odpluli a my čekali jestli připlují znovu. Po nekonečných asi 10ti minutách se nám to poštěstilo ještě jednou, pak jsme se rozhodli že to už zabalíme a půjdeme. Plní neskutečného zážitku a euforie se setkání s tak krásnými zvířaty jsme šli po pláži a najednou, pár kroků od nás, mezi lidmi na dekách, se vyhříval lachtan. Všude, kde jsme je viděli, psali, že si máme držet 10 metrů odstup, a najednou naprosto neplánovaně byl pár kroků od nás. Ale jak jsme to měli poznat, dokud se nehýbal, tak vypadal jak velký kámen. Najednou vstal, to jsme se trošku lekli, přece jen je to dravá šelma, která se v angličtině jmenuje See Lion (mořský lev) ale jen se na nás podíval, zývnul si a znovu sebou plácl do písku. Teď už jsme na Curio Bay viděli fakt všechno a mohli jsme jít do kempu, kde jsme očekávali velké zatmění měsíce (červený měsíc) který přichází jednou za 30 let a nyní byl vidět jen na jižní polokouli. Bohužel se zatáhlo a přes mraky jsme neviděli nic ani na polokouli jižní.Petin kotník se den ode dne zlepšoval a tak to vypadalo, že Kepler Track zvládnem. Radost nám však kazilo to, že mi stále neodepsali z imigračního ohledně prodloužení turistických víz, a my už tedy pomalu plánovali cestu do Austrálie (pro znovuzískání turisty musí člověk vycestovat ze země).

Druhý den ráno pršelo, ale i tak jsme se rozhodli znovu navštívit Cathedral Caves. V dešti jsme se vydali prozkoumat tuhle, dle očekávání obrovskou jeskyni. Zde jsme bohužel nezažili obrovskou jeskyni, ale obrovské zklamání. Jeskyně to byla sice hezká, ale naše očekávání bylo zkrátka asi větší. Pak už jsme se jen vydali k Te Anau, kde strávíme poslední dny před tolik očekávanou tůrou.Den před Keplerem mi pípnul email. Imigrační. Joo! Dostal jsem víza. Teď už jen do knihovny je vytisknout, sbalit si věci na 4denní tůru a hurá. Zítra nás čeká Kepler Track.