#dvd.avi

Text se bohužel nedochoval, tak se alespoň pokochejte obrázky z Army of Darkness / Armády temnot.

Sluníčka, domečky, autíčka – kreslili jsme snad všichni. Pak nám ale nějak ta duhová dětská fantazie zešedla. Zůstalo mezi námi jen pár věčných dětí s pastelkama. A ty občas vytvoří dospělé umění.

Vedle večerníčků a Disneyho pohádek existuje ještě jeden svět kresleného filmu, o kterém se toho u nás moc neví. Díky Cestě do fantazie se v Česku konečně pootevřely dveře do japonské animované tvorby. Vstoupit do ní znamená seskočit z dětského vláčku – asijská nátura laská a mučí zároveň.

Ghost in the Shell

Japonské „anime“ filmy mají svou tradici a své hvězdy a „Ghost in the Shell“ je jednou z nejzářivějších. Temné scifi s přetechnizovaným světem a cyborgy, kteří řeší svou nehumánní podstatu. Propracované filmové záběry, mimořádný scénář, pro fanouška akčna smršť střel a soubojů, pro myslitele „bladerunnerská“ atmosféra – ano rozumíte dobře: tohle je film, ze kterého Matrix taky opisoval, viz titulky. Samotné DVD je navíc nabité informacemi o vzniku a podstatě filmu, takže koupě je nasnadě. Jenže: stejně jako většina ostatních anime filmů se u nás tento disk zatím neprodává. Takže zbývá internetová koupě.

Princezna Mononoke / Mononoke Hime

Největší legenda anime filmů: režisér Hayao Mijazaki. Stvořitel bájných světů a božstev, něžný romantik a nemilosrdný bojovník, muž s respektem ke kráse a síle přírody. První a zatím jediný anime film v našich kinech je jeho Cesta do fantazie, jeho předchozí snímky včetně mezinárodně nejslavnější Princezny Mononoke tak uvidíme jenom na dévédéčku. Ale zase platí to, co pro Ghost in the Shell, totiž že u nás ho v regálech nenajdete. Jsou dvě varianty: ta lepší je, že film vyšel na disku i v Evropě a pak se dá přehrát v běžném přístroji a vyznáte se navíc v menu a ten horší scénář je, že film vyšel jenom v Japonsku a pak se dá spustit jenom v multiregionálním přehrávači nebo na počítači a menu má jen v japonštině. Dobrá zpráva je, že vždycky jsou k dispozici anglické titulky.

Hřibitov světlušek / Hotaru no Haka

Film, který začíná smrtí malého kluka. Už je snad jasné, že animované filmy se opravdu nedělají jen pro děti...

Moudrost praví, že filmy jsou jen dobré a špatné. O Hřbitovu světlušek proto nejde jenom říct, že to je skvělý animovaný film. Dokonce to není jenom skvělý válečný film. Je to prostě skvělý film. Koukáte na příběh dvou japonských sourozenců, kteří se protloukají válečnou dobou a úplně zapomenete na to, že ti báječní herci nikdy nedají žádné interview. Možná, že jste viděli Spielbergovu Říši slunce, o chlapci v japonském zajateckém táboře. Je to bezvadný film, jeden ze Spielbergových nejlepších. Ale po shlédnutí Hřbitovu světlušek člověk znovu na chvíli prozře z toho amerického vidění světa, kde se dějí ošklivé věci, ale nakonec to všechno nějak dobře dopadne. Není příjemné koukat na to, že láska neumí pokaždé vyhrát, ale je to určitě lepší, než se nechat masírovat zázraky na objednávku.

Metropolis

Tak alespoň jeden anime film se k nám dostal a navíc s českými titulky. Metropolis je zvláštní film: na jedné straně legračně nakreslené postavičky pro děti a na straně druhé fantastické animované pozadí. Jestli chcete hledat souvislosti s legendárním němým jmenovcem, je to čistě na vás. My ostatní si můžeme užít podivné kombinace dvou animací a příběhu, který je určený pro mladší publikum, než předchozí zmiňované filmy. A stejně jako v předchozích případech i u Metropolis platí, že se rozhodně vyplatí vidět film v japonštině s anglickými, případně českými titulky, protože ten anglický dabing tam prostě nepasuje.

Neon Genesis Evangelion: Death & Rebirth

Bohužel nebyly dodány texty, ale patrně se recenzovala DVD s filmy Them! (1954), Starship Troopers (1997) a The Time Machine (1960).

Úvod

Fazery, warpová rychlost, hvězdná flotila, Enterprise. Díky osvíceným soudruhům ještě pořád doháníme základní televizní a filmovou docházku. A Star Trek do povinného učiva patří. Můžete se smát prehistorickým trikům a pseudotechnické hantýrce posádky Enterprise, ale stejně jako všechna dobrá díla v sobě Star Trek nosí lidské prohry i vítězství – tedy alespoň ty první dvě posádky lidské byly, Voyager je už nuda, kterou nezachrání ani Sedmá z Devíti...

Stať

Položit se do všech devíti startrekovských filmů na dévédéčku je i pro laika a nefanouška vstupenka do mírné závislosti. Ne, že by všechny ty filmy byly stejně dobré. Za těch několik desítek hodin sledování se ale k oběma posádkám – staré i nové generace – vytvoří skoro rodinné pouto.

V současné chvíli vedle sebe existují 2 řady startrekovských filmů: ta starší s pustým menu a občas dabingem místo titulků a nová edice s bonusovými druhými disky a pěknými animovanými menu.

Celá Star Trek sága je i pro nás téměř úplná: kouzelné první seriálové díly běží na České televizi, nová seriálová generace je k dostání v luxusním DVD balení a totéž platí i pro filmy. Takže je čas odložit stesky nad nedostatkovým zbožím a lehce (opravdu jenom lehce) naťuknout kvalitu filmových dílů.

Každý to asi uvidí jinak – a znalci tuplem -, ale osobně mám radší příběhy s posádkou kapitána Kirka, protože jsou elegantnější a osobnější. Nová Picardova generace je sice výpravnější ale trochu postrádá silné osobnosti. Co je ale oběma posádkám společné jsou charismatičtí kapitáni, kteří na svých bedrech nesou atmosféru filmů. A oprávněně velký prostor dostávají také dva jedinci toužící po lidských emocích – android Data a Vulkánec Spock.

Přes veškerou úctu ke Kirkově zasloužilé posádce je třeba přiznat, že jeden z nejpůsobivějších filmů Star Trekovské série patří mezi nejmladší a má Picarda na můstku. Star Trek: First Contact je silný proto, že má to, co některým starším filmů série chybí – velkého a nemilosrdného nepřítele: Borgy.

Závěr

70. léta

Ty dnešní filmy v kinech jsou prostě měkký. Vodopády krve a tuny vyhřezlých střev a člověk se tomu směje. To v 70. letech se točily inčí filmy: brutální, nekompromisní, zneklidňující. Sedmdesátky se s tím nemazlily.

Francouzská spojka / The French Connection

Ve filmech ze 70. let – jako například ve slavné drogové kriminálce Francouzská spojka – totiž dokonale fungovala některá pravidla:

1. že nic v životě není černobílé, ani hlavní hrdina, ani hlavní padouch 2. že diváka víc deptá tušení zla, než zlo v plném světle 3. že nervy drásající scény jsou mnohem krutější v tichu, než za doprovodu mohutného orchestru.

Francouzská spojka je napěchované dvojdévédéčko se spoustou bonusů. Obraz i zvuk a vůbec samotný příběh jsou lepší, než v jejím pokračování Francouzská spojka 2, které už tak nefunguje.

Další krásná vlastnost filmů ze 70. let: zpočátku jakoby se nic neděje (to se dělá i dneska), ale stejně má člověk nepříjemný pocit, že něco je špatně (a to už současné filmy moc neumí).

Vysvobození / Deliverance

Vysvobození je přesně takový případ křečovitě se usmívající idylky, která vám zničeho nic zasadí ránu na solar. V tom filmu mají problém všichni: skupina městských chlapečků, kteří si hrají na vodáky, genově zřízení horalové i samotná řeka, která má zakrátko zmizet pod jezerem. A tyhle problémy pomalu vybublávají a veselé to věru není.

Kdo viděl Vysvobození v televizi nebo loni ve Varech, tak nezapomene. Takový film si proto zasloužil lepší DVD verzi, než jakou dostal – ostudně pusté menu a žádné bonusy. V případě těchto starších legend je někdy dobré zjistit si rok jejich výroby a čekat na nějaké to kulaté výročí. Pak se DVD s oslavencem bonusy jen hemží.

Maratónec / Marathon Man

Nakonec jeden ze zlatých hřebů 70. let – Maratónec. Běžel v kinech, na videu i v televizi a přesto je tento film poklad, který neomrzí. Má naštěstí i tomu odpovídající podobu s několika extra materiály. Jestli se nebojíte zubaře, pak jste ještě Maratonce neviděli...

Válečná DVD

Jak poznat dobrý válečný film? Nemá klaďase a záporáka. (Skoro) Všichni jsou v tom nevinně a zároveň mají na té hrůze kus viny. V té záplavě propagandistických blábolů - především o 2. světové – je pár zásadních filmů, které jsou u nás na dévédéčku k mání. Většina z nich má prosté menu jenom s komentářem tvůrců a dokumentem, ale hlavní je stejně samotný film. Třeba Nejdelší den.

Nejdelší den / The Longest Day

Film o vylodění v Normandii. Samotné vylodění se s tím ze Spielbergova Zachraňte vojína Ryana nedá srovnat. Na rozdíl od Ryana se ale na něj dá dívat celou dobu a navíc v sobě skrývá takovou perlu, jako mistrovsky natočené dobývání francouzského kasina, natočené na jediný záběr! Krásný válečný balet z roku 1962.

Tora! Tora! Tora!

Podle stejného mustru jako Nejdelší den je natočené toto legendární filmové zpracování útoku na Pearl Harbor: spousta historických postav, výtečné scény samotného přepadení a hlavně Japonci mluví japonsky a film se snaží být co nejvěrnější minulosti. Tím pádem není lichotivý ani pro jednu z válčících stran. Když si dáte tenhle film, o to víc pak litujete zbytečně promarněného času na tom ostudném novém Pearl Harboru.

Četa, Full Metal Jacket, Apokalypsa

Kmotr

Třeba si ještě vzpomenete na začátky této rubriky: nadšené vychvalování předností nového formátu, slogany typu „Nová dimenze domácího kina!“ a také zoufalý nedostatek filmů na tom zázračném médiu...

Teď o pár let později: videokazety se ještě pořád drží, ale mají po monopolu, v půjčovnách se už ty tenké obaly nekrčí v koutě, ale plní regály až do stropu. Tohle už není jen nějaký nový technický rozmar, který vyšumí. DVD je medium, které si své bolístky odstonalo a má chuť být celebritou s luxusními doplňky. A zrovna teď si navléklo šperky od Kmotra.

Kmotr je nejmrazivější filmová sága. Kmotr je rodina, která chrání a neodpouští. Kmotr je život a smrt.

Vzhledem k 30. výročí premiéry prvního Kmotra totiž vyšel prudce elegantní čtyřdiskový komplet se všemi třemi díly a dívídíčkem s bonusovými materiály. Když smlsnete celý ten pakl disků čtyři dny po sobě zjistíte, že se filmy dají natáčet i jinak, herci že můžou hrát odlišně, že celý dojem z filmu může být rozdílný od toho, čeho jsme v kině většinou svědky.

Vynecháme samotné filmy, jsme v bonusovém disku. Jeho nejlepší částí je výtečný dokument „Pohled dovnitř“ – spousty záběrů z příprav filmů a odpudivé pomyšlení, že všechno mohlo být kvůli vedení studia úplně jinak.

Dalším skvělým bonusem je „Zápisník o Kmotrovi“ - po tomhle člověku dojde, proč jsou některé dokonalé a jiné ne. Unikátní je dále záznam režisérových diskuzí se skladatelem Nino Rotou i mluvený storyboard ke třetí části Kmotra.

Na rozdíl od zákulisní sekce působí ostatní části bonusového disku, jako chudý příbuzný, obzvlášť pak filmografie. Galerie obsahuje tradiční fotky a trailery, ale navíc také pár oscarových® děkovaček. Škoda, že tady není výhra Marlona Branda – na protest proti vládní indiánské politice tam totiž místo sebe poslal neznámou herečku v indiánském přestrojení Sacheen Littlefeather …